» Služby » Servis a opravy » Pronájem » Doprava a montáž » Katalogy a návody » Pravidla her » Internetové obchody

Pravidla - ŠACHY  

Pravidla šachu FIDE
Tato Pravidla šachu FIDE (dále jen Pravidla) pojednávají o praktickém šachu. Tento český text je překladem anglického textu, který je autentickou verzí Pravidel. Pravidla byla schválena 71. kongresem FIDE v Istanbulu (Turecko) v listopadu 2000. Pravidla vstupují v platnost 1. července 2001.

V těchto Pravidlech jsou zájmena „on, jemu, jeho,“ užívána ve smyslu, zahrnujícím „ona, jí, její,…“.
Předmluva
Pravidla nemohou obsáhnout všechny možné situace, které mohou nastat v průběhu hry, ani nemohou upravit všechny administrativní otázky. V případech, které nejsou přesně upraveny některým článkem Pravidel, je třeba dospět ke správnému rozhodnutí analogií se situacemi, které v Pravidlech obsaženy jsou. Pravidla předpokládají, že rozhodčí uplatňuje potřebnou způsobilost, zdravý úsudek a naprostou objektivitu. Příliš podrobné předpisy by mohly omezovat samostatnost rozhodčího a bránit mu nalézt rozhodnutí, která by odpovídala zásadám fair play, logice a konkrétním okolnostem. FIDE vyzývá šachisty a šachové federace, aby přijali tento názor.

Členská federace má právo zavést podrobnější pravidla za předpokladu, že

   * nebudou jakkoliv v rozporu s oficiálními Pravidly;
   * jejich platnost bude omezena na území příslušné federace;
   * nebudou platit pro zápasy, mistrovství nebo kvalifikační soutěže FIDE, ani v turnajích započítávaných na ratingovou listinu FIDE nebo určených pro zisk mezinárodních titulů.

Pravidla hry
Článek 1. Povaha a cíle šachové hry
1.1.     Šachová hra se hraje mezi dvěma soupeři, kteří střídavě přemísťují kameny na čtvercové desce, jež se nazývá šachovnice. Hru zahajuje hráč s bílými kameny. Hráč je „na tahu“ poté, když jeho soupeř provedl tah.
1.2.     Cílem obou hráčů je „ohrozit“ soupeřova krále tak, aby soupeř neměl podle Pravidel tah, jímž by v příštím tahu zamezil dobytí svého krále. Hráč, jenž dosáhne takové situace, „dal mat“ soupeřovu králi a hru vyhrál. Soupeř, jehož král mat dostal, hru prohrál.
1.3.     Jestliže dojde k postavení, v němž nemůže ani jeden z hráčů docílit mat, hra končí nerozhodně.
Článek 2. Počáteční postavení kamenů na šachovnici
2.1.    Šachovni ce se skládá z mřížky 8 x 8, tj. 64 shodných čtvercových polí střídavě světlých („bílá“ pole) a tmavých („černá“ pole). Šachovnice se umístí mezi hráče tak, že rohové pole po pravé ruce hráče je bílé.
2.2.    Na začátku hry má je den hráč 16 kamenů světlých („bílé“ kameny) a druhý hráč 16 kamenů tmavých („černé“ kameny). Tyto kameny jsou:

   * Bílý král, obvykle označovaný symbolem K
   * Bílá dáma, obvykle označovaná symbolem Q
   * Dvě bílé věže, obvykle označované symbolem R
   * Dva bílí střelci, obvykle označovaní symbolem L
   * Dva bílí jezd ci, obvykle označovaní symbolem N
   * Osm bílých pěšců, obvykle označovaných symbolem P
   * Černý král, obvykle označovaný symbolem k
   * Černá dáma, obvykle označovaná symbolem q
   * Dvě černé věže, obvykle označované symbolem r
   * Dva černí střelci, obvykle označovaní symbolem l
   * Dva černí jezdci, obvykle označovaní symbolem n
   * Osm černých pěšců, obvykle označovaných symbolem p

2.3.    Počáteční postavení kamenů na šachovnici
2.4.    Pole umístěná svisle pod sebou tvoří osm „sloupců“. Pole umístěná vodorovně vedle sebe tvoří osm „řad“. Přímá linie stejnobarevných polí, která se do týkají svými vrcholy, tvoří „diagonálu“ („úhlopříčnu“).
Článek 3. Tahy kamenů
3.1.    Žádný kámen nelze přemístit na pole obsazené kamenem stejné barvy. Kámen, který se přemísťuje na pole obsazené soupeřovým kamenem, bere tento kámen jako součást tohoto tahu. Hráč, který braní kamene provádí, musí braný kámen ihned odstranit ze šachovnice. Kámen „napadá“ soupeřův kámen, jestliže na tomto poli může provést braní podle článku 3.2 až 3.8.
3.2.    Střelec může táhnout na kterékoli pole na diagonálách, na kterých stojí.
3.3.    Věž může táhnout na kterékoli pole na sloupci nebo v řadě, na kterých stojí.
3.4.    Dáma může táhnout na kterékoli pole na sloupci, v řadě nebo diagonálách, na kterých stojí.
3.5.    Při tazích dámy, věže nebo střelce nelze přeskočit žádný kámen, který stojí v cestě.
3.6.    Jezdec může táhnout na jedno z nejbližších k poli, na kterém stojí, nikoliv však po sloupci, řadě nebo diagonále.
3.7.    
a)    Pěšec může táhnout dopředu na nejbližší neobsazené pole na sloupci, nebo
b)    svým prvním tahem může pěšec táhnout jako v (a) nebo může postoupit i o dvě pole na stejném sloupci za předpokladu, že obě pole jsou neobsazena, nebo
c)    pěšec může brát soupeřův kámen tak, že provede tah úhlopříčně vpřed na sousední sloupec na pole, které je obsazeno soupeřovým kamenem.
d)    Pěšec ohrožující pole, které přešel soupeřův pěšec, jenž ze základního pole postoupil jedním tahem o dvě pole, může tohoto soupeřova pěšce brát, jako by tento pěšec postoupil pouze o jedno pole. Toto braní lze provést pouze jako bezprostřední odpověď a nazývá se braní „mimochodem” („en passant”).
e)    Když pěšec dosáhne nejvzdálenější řady od výchozího pole, musí být jako součást téhož tahu zaměněn za dámu, věž, střelce nebo jezdce téže barvy. Volba hráče není omezena kameny, které byly dříve vzaty. Tato záměna se nazývá „proměna“ a působnost proměněného kamene je okamžitá.
3.8.    Král může provést tah dvojím rozdílným způsobem tak, že
i)    se přemístí na kterékoli sousední pole, které není napadeno žádným soupeřovým kamenem. Soupeřův kámen napadá nějaké pole i tehdy, když sám nemůže táhnout.
ii)    provede „rošádu“. Rošáda je tah krále a jedné z věží (věž musí být téže barvy a stát na téže řadě jako král) stejné barvy na stejné řadě, je pokládána za jednotlivý tah krále a provádí se takto: král se pře místí ze svého základního pole o dvě pole směrem k věži a věž se pak přemístí přes krále na pole, které král právě přešel.
(1)    Rošáda je nepřípustná:
a)    jestliže král již táhl, nebo
b)    s věží, která již táhla.
(2)    Rošádu nelze dočasně provést
a)    jestliže je alespoň jedním soupeřovým kamenem napadeno pole, na kterém král stojí nebo které musí král překročit, případně které má král obsadit.
b)    jestliže mezi králem a věží, s níž má být rošáda provedena, stojí jakýkoli kámen.
c)    Král je v „šachu“, jestliže je napaden alespoň jedním soupeřovým kamenem, a to i tehdy, když tento kámen nemůže provést tah. Hlášení šachu není povinné.
3.9.    Hráč nesmí udělat tah, kterým vystavuje svého krále do šachu, anebo kterým svého krále v šachu ponechává.
Článek 4. Provedení tahu
4.1.    Všechny tahy se provádějí pouze jednou rukou.
4.2.    Hráč, který je na tahu, smí opravit postavení jednoho nebo více kamenů na jejich polích za předpokladu, že předtím upozornil na svůj záměr (např. slovem „opravuji“ nebo „j´adoube“).
4.3.    Dotkne-li se hráč, který je na tahu (s výjimkou uvedenou v článku 4.2.), úmyslně na šachovnici
a)    jednoho nebo více vlastních kamenů, musí provést tah prvním z dotknutých kamenů, který může být přemístěn;
b)    jednoho nebo více soupeřových kamenů, musí vzít první z dotknutých kamenů, který může být vzat;
c)    jednoho vlastního a jednoho soupeřova kamene, musí vzít soupeřův kámen svým vlastním kamenem. Pokud to není možné, musí provést přemístění nebo braní prvního dotknutého kamene, který může být přemístěn nebo brán. V případě, že není možné určit, který kámen byl dotknut jako první, bude za něj považován hráčův kámen.
4.4.    
a)    Jestliže se hráč úmyslně dotkne svého krále a své věže, musí provést rošádu na tuto stranu, pokud je to možné.
b)    Jestliže se hráč úmyslně dotkne své věže a pak svého krále, nesmí v tomto tahu provést rošádu a situace se řeší podle článku 4.3.
c)    Jestliže se hráč, který zamýšlí provést rošádu, dotkne krále nebo současně krále a věže, avšak rošáda na této straně je nepřípustná, musí hráč povést jiný přípustný tah králem, počítaje v to i rošádu na druhou stranu. Nemá-li král žádný přípustný tah k dispozici, hráč může zvolit jakýkoli tah podle pravidel.
4.5.    Není-li možné táhnout žádným z dotknutých kamenů, nebo žádný z dotknutých soupeřových kamenů brát, může hráč provést jakýkoli přípustný tah.
4.6.    Pokud se hráč vědomě dotknul kamene, nemůže již reklamovat porušení článku 4.3. nebo 4.4. soupeřem.
4.7.    Jestliže hráč při provádění tahu (nebo části tahu podle pravidel) kámen pustí na pole, nemůže být tento kámen v tomto tahu již přemístěn na další pole. Tah je považován za ukončený, jsou-li splněna všechna potřebná ustanovení článku 3.
Článek 5. Skončení partie
5.1.    
a)    Partii vyhrává hráč, který dal soupeřovu králi mat. Tím partie okamžitě končí, pokud matící tah byl přípustný.
b)    Partii vyhrává hráč, jehož soupeř prohlásil, že se vzdává. Tím partie okamžitě končí.
5.2.    
a)    Partie je nerozhodná, pokud král hráče, který je na tahu, není v šachu a hráč nemůže provést žádný přípustný tah. Říkáme, že partie skončila „patem“. Tím partie okamžitě končí, pokud tah, po němž patová pozice vznikla, byl přípustný.
b)    Partie je nerozhodná, vznikne-li pozice, v níž ani jednomu králi nelze dát mat žádnou posloupností přípustných tahů (tj. i při zcela nekvalifikované protihře). Říkáme, že partie skončila „mrtvou pozicí“. Tím hra okamžitě končí, pokud tah, po němž mrtvá pozice vznikla, byl přípustný.
c)    Partie je nerozhodná na základě dohody mezi oběma hráči v průběhu hry. Tím partie okamžitě končí (viz článek 9.1.).
d)    Partie může být nerozhodná, jestliže se stejná pozice může vyskytnout nebo se již vyskytla nejméně třikrát (viz článek 9.2.).
e)    Partie může být nerozhodná, jestliže oba hráči provedli posledních 50 po sobě následujících tahů, aniž byl brán nějaký kámen nebo bylo taženo pěšcem (viz článek 9.3.).
Turnajová pravidla
Článek 6. Šachové hodiny
6.1.    „Šachové hodiny“ jsou hodiny se dvěma ciferníky (displeji), spojenými vzájemně tak, že současně oboje nemohou být v chodu. „Hodinami“ v Pravidlech rozumíme jeden ze dvou ciferníků. „Pádem praporku“ rozumíme spotřebování času stanoveného pro hráče.
6.2.    
a)    Při použití šachových hodin musí každý hráč provést minimální počet tahů nebo všechny tahy ve stanoveném časovém úseku, případně může být stanoven ke každému tahu doplňkový čas. Vše musí být určeno předem.
b)    Čas, který hráč ušetří v průběhu jednoho časového úseku, se přidává k času, který má k dispozici v dalším úseku. Výjimkou je tzv. „delay mode”, kdy oba hráči mají „hlavní čas na rozmyšlenou“ a kromě toho „pevný čas navíc“ ke každému tahu. Odpočet z hlavního času začíná až po vyčerpání pevného času. Jestliže hráč zastaví své hodiny před vypršením pevného času, pak se bez ohledu na podíl použitého pevného času hlavní čas na rozmyšlenou nemění.
6.3.    Každé hodiny mají „praporek“. Bezprostředně po pádu praporku se musí zkontrolovat, zda byly splněny požadavky článku 6.2 a).
6.4.    Před zahájením hry rozhodčí rozhodne o umístění šachových hodin.
6.5.    V čase určeném pro zahájení hry se uvedou do chodu hodiny hráče, který má bílé kameny.
6.6.    Pokud jsou při zahájení hry nepřítomni oba hráči, veškerý spotřebovaný čas až do okamžiku příchodu hráče s bílými kameny jde k jeho tíži, pokud nestanoví rozpis soutěže jinak nebo jinak nerozhodne rozhodčí.
6.7.    Hráč prohrává partii, jestliže se dostaví k šachovnici na zahájení hry později než za hodinu od stanoveného začátku, pokud nestanoví rozpis soutěže jinak nebo jinak nerozhodne rozhodčí.
6.8.    
a)    V průběhu partie každý hráč po provedení tahu na šachovnici zastaví své hodiny a uvede do chodu hodiny soupeřovy. Hráč musí mít možnost své hodiny zastavit. Teprve potom se jeho tah považuje za ukončený, pokud tímto tahem hra nekončí (viz články 5.1. a 5.2.) Čas mezi provedením tahu, zastavením vlastních hodin a uvedením do chodu hodin soupeře se považuje za část času, který je hráči přidělen.
b)    Hráč musí zastavit své hodiny stejnou rukou, jakou provedl tah. Nesmí při tom trvale držet prst na tlačítku hodin nebo nad ním kroužit.
c)    Hráč musí s hodinami zacházet vhodným způsobem. Zakazuje se používat silných úderů, brát hodiny do ruky nebo hodiny posunovat. Nevhodné zacházení s hodinami se trestá podle článku 13.4.
d)    Není-li hráč schopen obsluhovat hodiny sám, může touto činností pověřit asistenta, který je přijatelný pro rozhodčího. Rozhodčí v tom případě vhodným způsobem nastaví hodiny.
6.9.    Praporek se považuje za spadlý, když tento fakt zjistí rozhodčí nebo když jeden z hráčů pád praporku oprávněně reklamuje.
6.10.    Kromě ustanovení článku 5.1., nebo jednoho z článků 5.2. a), b) a c) platí, že hráč prohrává partii, jestliže ve stanoveném čase neprovede předepsaný počet tahů. Partie je však nerozhodná, vznikne-li pozice, v níž ani jednomu králi nelze dát mat žádnou posloupností přípustných tahů (tj. i při zcela nekvalifikované protihře).
6.11.    Údaje dané hodinami se považují za konečné, pokud nejde o zjevnou závadu. Hodiny se zjevnou závadou musí být vyměněny. Rozhodčí nastaví čas na náhradních hodinách podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
6.12.    Pokud oba praporky spadly a je nemožné zjistit, který praporek spadl jako první, v partii se pokračuje.
6.13.    a) Je-li nutné hru přerušit, rozhodčí oboje hodiny zastaví. b) Hráč smí zastavit oboje hodiny jen v případě, že potřebuje pomoc rozhodčího, například hodlá-li uskutečnit proměnu pěšce a nemá k dispozici příslušný kámen. c) V obou případech rozhodčí určí, kdy má hra opět pokračovat. d) Jestliže hráč zastaví oboje hodiny, aby si vyžádal pomoc rozhodčího, rozhodčí určí, zda žádost je oprávněná. Pokud je zřejmé, že hráč právoplatný důvod neměl, bude rozhodčím penalizován podle ustanovení odstavce 13.4.
6.14.    Došlo-li k porušení pravidel a je nutno obnovit pozici, jaká byla před porušením pravidel, rozhodčí nastaví čas na hodinách podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Je-li to třeba, opraví na hodinách počitadlo tahů.
6.15.    V hrací místnosti je možné umístit promítací plochy, monitory nebo demonstrační desky, zobrazující aktuální postavení na šachovnici, tahy, počet tahů a časové údaje. Na základě těchto pomůcek však hráč nemá právo reklamovat.
Článek 7. Nesprávnosti
7.1.    
a) Zjistí-li se v průběhu partie, že počáteční postavení kamenů bylo nesprávné, hra se zruší a hraje se nová partie.
b) Zjistí-li se v průběhu partie, že jedinou chybou bylo, že šachovnice byla položena v rozporu s článkem 2.1., přenese se dosažená pozice na správně položenou šachovnici a v partii se pokračuje.
7.2.    Začne-li se partie hrát s obrácenými barvami, ve hře se pokračuje, pokud rozhodčí nerozhodne jinak.
7.3.    Jestliže hráč posune jinam (převrátí) jeden nebo více kamenů, musí správnou pozici znovu postavit na úkor svého času. V případě nutnosti může jak hráč, tak jeho soupeř zastavit oboje hodiny a vyžádat si pomoc rozhodčího. Rozhodčí může penalizovat hráče, který narušil pozici.
7.4.    
a)    Zjistí-li se v průběhu partie, že byl proveden nepřípustný tah, uvede se pozice do postavení bezprostředně před porušením pravidel. Hodiny se upraví podle článku 6.14. Hra pak pokračuje z obnovené pozice. Nemůže-li být pozice znovu obnovena, hra pokračuje od poslední zjistitelné pozice před porušením pravidel. Tah nahrazující nepřípustný tah musí být proveden v souladu s článkem 4.3.
b)    Pokud dojde k situaci popsané v odstavci 7.4. a) poprvé, resp. podruhé u téhož hráče, rozhodčí přidá soupeři provinivšího se hráče vždy po dvou minutách k jeho času na rozmyšlenou; pokud týž hráč se proviní potřetí, rozhodčí prohlásí partii za prohranou pro tohoto hráče.
7.5.    Zjistí-li se v průběhu partie, že kameny byly posunuty ze svých polí, uvede se pozice do postavení před jejím porušením. Hodiny se upraví podle článku 6.14. Hra pak pokračuje z obnovené pozice. Nemůže-li být pozice znovu obnovena, hra pokračuje od poslední zjistitelné pozice před porušením pravidel.
Článek 8. Zapisování tahů
8.1.    Každý hráč je povinen v průběhu partie zapisovat tah po tahu své vlastní tahy i tahy soupeře do partiáře předepsaného v soutěži algebraickou notací co nejjasněji a nejčitelněji (viz příloha E). Hráč může odpovědět na soupeřův tah předtím, než soupeřův tah zapíše. Musí však zapsat svůj předchozí tah dříve, než provede tah další. Nabídku remízy musí oba hráči zapsat do partiáře (příloha E 12). Nemůže-li hráč partii zapisovat, rozhodčí na začátku hry rozhodne, kolik času se tomuto hráči ubere z celkového přiděleného času.
8.2.    Partiář musí být celou dobu pro rozhodčího viditelný.
8.3.    Partiáře jsou vlastnictvím pořadatele soutěže.
8.4.    Hráč není povinen dodržovat požadavky článku 8.1., pokud mu zbývá na hodinách méně než pět minut (a nepřidává se mu dodatkový čas alespoň třicet vteřin na tah). Hráč je povinen kompletně doplnit svůj partiář bezprostředně po pádu jednoho praporku, dříve než provede svůj tah na šachovnici.
8.5.    
a)    Nemusí-li zapisovat podle článku 8.4. ani jeden z hráčů, musí se rozhodčí nebo jeho zástupce snažit být přítomen a průběh partie zaznamenávat. V tomto případě rozhodčí okamžitě po pádu jednoho z praporků zastaví hodiny. Oba hráči pak doplní zápis za pomoci rozhodčího nebo soupeře.
b)    Nemusí-li zapisovat podle článku 8.4. pouze jeden z hráčů, musí tento hráč po pádu praporku svůj zápis kompletně doplnit. Je-li hráč na tahu, může pro doplnění svého zápisu použít soupeřova partiáře, svůj tah může provést až po vrácení partiáře soupeři.
c)    Není-li k dispozici kompletní partiář, hráči musí partii rekonstruovat na jiné šachovnici za dohledu rozhodčího nebo jeho pomocníka, který předtím zaznamená pozici dosaženou v partii před rekonstrukcí, čas na hodinách a počet tahů, je-li tato informace k dispozici.
8.6.    Není-li možné partiáře úplně doplnit a tak prokázat překročení času, považuje se následující zahraný tah za první tah nového časového úseku, pokud není zřejmé, že bylo provedeno více tahů.
8.7.    Na závěr partie oba hráči podepíší oba partiáře s vyznačeným výsledkem hry. Tento výsledek pak je platný i v případě, že je nesprávný, pokud rozhodčí nerozhodne jinak.
Článek 9. Nerozhodná hra
9.1.    
a)    Hráč může nabídnout remízu po provedení tahu na šachovnici. Musí tak však učinit ještě před zastavením svých hodin a uvedením do chodu hodin soupeře. Nabídka remízy během partie v jiné době je rovněž platná, ovšem s přihlédnutím ke článku 12.5. Nabídku nelze spojovat s dalšími podmínkami. Nabídku remízy nelze odvolat. Nabídka platí, dokud ji soupeř nepřijal, neodmítl slovně či tím, že se dotkl figury s úmyslem táhnout s ní nebo ji vzít, případně pokud partie neskončila jinak.
b)    Oba hráči zaznamenají do partiářů nabídku remízy symbolem (=) (viz příloha E, odst. E12).
c)    Reklamace remízy podle odstavce 9.2., 9.3. nebo10.2. je rovněž nabídkou remízy.
9.2.    Partie je nerozhodná na základě oprávněné reklamace hráče, který je na tahu, jestliže se stejná pozice (ne nutně v důsledku bezprostředního opakování tahů)
a)    vyskytne nejméně potřetí, pokud hráč nejdříve zapíše tento tah do partiáře a oznámí rozhodčímu svůj úmysl provést tento tah, nebo
b)    vyskytla nejméně potřetí a hráč, který reklamuje remízu, je na tahu.
Pozice se pro body a) a b) považuje za stejnou, pokud je na tahu týž hráč, pokud kameny stejného druhu a barvy stojí na stejných polích a pokud jsou shodné přípustné tahy všech kamenů obou hráčů. Pozice nejsou stejné, jestliže pěšec, který mohl být vzat mimochodem, nemůže již být brán, nebo jestliže se právo na rošádu změní dočasně nebo trvale.
9.3.    Partie je nerozhodná na základě oprávněné reklamace hráče, který je na tahu, jestliže
a)    hráč zapíše do svého partiáře a oznámí rozhodčímu svůj úmysl provést tah, kterým způsobí, že během posledních 50 po sobě následujících tahů obou soupeřů nebyl vzat kámen nebo bylo taženo pěšcem;
b)    oba hráči provedli posledních 50 po sobě následujících tahů, aniž byl vzat kámen nebo bylo taženo pěšcem.
9.4.    Pokud hráč provede tah, aniž by reklamoval remízu podle článku 9.2. a 9.3., ztrácí v tomto tahu právo na reklamaci.
9.5.    Při reklamaci remízy podle článku 9.2. nebo 9.3. musí hráč okamžitě zastavit oboje hodiny. Hráč nemůže reklamaci odvolat.
a)    Zjistí-li se, že reklamace je oprávněná, partie okamžitě končí nerozhodně.
b)    Zjistí-li se, že reklamace je neoprávněná, rozhodčí přidá soupeři reklamujícího hráče 3 minuty ke zbývajícímu času na rozmyšlenou. Navíc, pokud reklamující hráč má na hodinách více než 2 minuty, rozhodčí mu odebere polovinu zbývajícího času na rozmyšlenou, maximálně však 3 minuty. Má-li žadatel více než minutu, ale méně než dvě minuty, jeho zbývající čas bude jedna minuta. Pokud má žadatel méně než minutu, rozhodčí neprovede na hodinách žádnou změnu. V partii se pak pokračuje a zamýšlený tah musí být proveden.
9.6.    Partie končí nerozhodně, vznikne-li pozice, v níž ani jednomu králi nelze dát mat žádnou posloupností přípustných tahů (tj. i při zcela nekvalifikované protihře). Tím partie okamžitě končí.
Článek 10. Rychlé zakončení partie
10.1.    „Rychlé zakončení partie“ je poslední fáze partie, ve které se všechny zbývající tahy musí provést v omezeném čase.
10.2.    Má-li hráč na hodinách méně než 2 minuty, může před pádem svého praporku požadovat remízu tak, že zastaví oboje hodiny a přivolá rozhodčího.
a)    Uzná-li rozhodčí, že soupeř neusiluje o výhru normálními prostředky nebo že není možné vyhrát partii normálními prostředky, prohlásí partii za nerozhodnou. Rozhodčí může své rozhodnutí odložit nebo reklamaci zamítnout.
b)    Odloží-li rozhodčí své rozhodnutí, může žadatelovu soupeři přidat 2 minuty času na rozmyšlenou. Hra pak pokračuje pokud možno za přítomnosti rozhodčího. Rozhodčí své rozhodnutí vyhlásí po pádu praporku.
c)    Pakliže rozhodčí požadavek zamítl, přidá soupeři žadatele navíc dvě minuty k jeho času na rozmyšlenou.
d)    Rozhodnutí rozhodčího je ve vztahu k bodům 10.2. a), b), c) konečné.
10.3.    Jestliže oba praporky spadnou a není možné zjistit, který praporek spadl jako první, končí partie nerozhodně.
Článek 11. Bodování
11.1.    Není-li předem stanoveno jinak, za výhru své partie nebo za kontumační výhru získá hráč jeden bod (1), za prohru své partie nebo kontumační prohru nezíská žádný bod (0), za remízu získá půl bodu (1/2 ).
Článek 12. Chování hráčů
12.1.    Hráči budou jednat tak, aby nepoškozovali dobré jméno šachové hry.
12.2.    Hráčům je zakázáno používat v průběhu partie jakékoli poznámky, informační zdroje, rady nebo analyzovat partii na jiné šachovnici. Partiář se používá pouze pro zápis tahů, časů na hodinách, nabídky remízy a okolností reklamace.
12.3.    Hráči, kteří své partie dokončili, jsou považováni za diváky.
12.4.    Hráči nesmí opustit „hrací prostor“ bez dovolení rozhodčího. Hracím prostorem se rozumí hrací místnost, místo pro odpočinek a občerstvení, prostor určený pro kouření a jiná místa, určená rozhodčím. Hráč, který je na tahu, nesmí opustit hrací místnost bez dovolení rozhodčího.
12.5.    Je zakázáno vyrušovat nebo obtěžovat soupeře jakýmkoli způsobem včetně neodůvodněných reklamací či nabídek remízy.
12.6.    Porušení pravidel uvedených v článku 12.2. až 12.5. má za následek trest podle článku 13.4.
12.7.    Prohrou partie bude potrestán hráč, který se opakovaně odmítá řídit Pravidly. O bodovém zisku soupeře rozhodne rozhodčí.
12.8.    Jsou-li podle článku 12.7. vinni oba hráči, partie se prohlásí oběma hráčům za prohranou.
Článek 13. Úloha rozhodčího
13.1.    Rozhodčí dbá na přesné dodržování těchto Pravidel.
13.2.    Rozhodčí jedná v nejvyšším zájmu soutěže. Dohlíží na její průběh a zajišťuje, aby hráči nebyli při hře rušeni.
13.3.    Rozhodčí sleduje průběh partií, zejména jsou-li hráči v časové tísni. Uplatňuje svá rozhodnutí a ukládá hráčům přiměřené tresty.
13.4.    Rozhodčí může udělit tyto tresty:
a)    napomenutí;
b)    přidání času hráči, jehož soupeř se provinil;
c)    odebrání času hráči, který se provinil;
d)    kontumaci partie;
e)    zmenšení bodového zisku v dané partii hráči, který se provinil;
f)    zvýšení bodového zisku v dané partii soupeři hráče, který se provinil, na maximálně možný v dané partii;
g)    vyloučení ze soutěže.
13.5.    Dojde-li k vnějšímu narušení hry, rozhodčí může přiznat jednomu nebo oběma hráčům časovou bonifikaci.
13.6.    Rozhodčí nesmí zasahovat do hry s výjimkou případů, uvedených v Pravidlech. Nesmí informovat hráče o počtu provedených tahů s výjimkou při použití článku 8.5., když alespoň jeden hráč spotřeboval všechen svůj čas na rozmyšlenou. Rozhodčí nesmí upozornit hráče na to, že soupeř již provedl tah.
13.7.    Diváci a hráči jiných partií nesmí mluvit o partii nebo jinak do partie zasahovat. V případě nutnosti rozhodčí může viníky vykázat z hrací místnosti.
Článek 14. FIDE
14.1.    Členské federace mohou požadovat na FIDE oficiální stanovisko k výkladu Pravidel šachu FIDE.
Přílohy
A. Přerušení partie
A1.    
a)    Neskončí-li partie do konce času určeného pro hru, nařídí rozhodčí hráči, který je na tahu, aby „zapečetil“ tah. Hráč musí svůj tah zapsat jednoznačnou notací do svého partiáře, vložit svůj i soupeřův partiář do obálky, zalepit ji a teprve potom zastavit své hodiny, aniž by uvedl do chodu hodiny soupeřovy. Pokud hráč ještě své hodiny nezastavil, má právo pečetěný tah změnit. Provede-li hráč tah na šachovnici poté, co rozhodčí vyhlásí pečetění, musí tento tah zapsat do partiáře jako svůj pečetěný tah.
b)    Hráč, který je na tahu a přeruší hru před uplynutím hrací doby, se považuje za hráče, jenž zapečetil na konci hrací doby a podle toho se zaznamená jeho zbývající čas.
A2.    Na obálce je nutno vyznačit
a)    jména hráčů;
b)    pozici bezprostředně před pečetěním;
c)    čas spotřebovaný oběma hráči;
d)    jméno hráče, který pečetil tah;
e)    pořadové číslo pečetěného tahu;
f)    nabídku remízy, pokud byla před přerušením partie učiněna;
g)    datum, hodinu a místo dohrávky.
A3.    Rozhodčí ověří správnost informací uvedených na obálce a je odpovědný za její bezpečné uložení.
A4.    Nabídne-li hráč remízu poté, co soupeř zapečetil svůj tah, je nabídka platná až do doby, kdy ji soupeř přijme nebo odmítne podle článku 9.1.
A5.    Při dohrávce partie se postaví na šachovnici pozice bezprostředně před pečetěným tahem a na hodinách se nastaví čas spotřebovaný oběma hráči při přerušení partie.
A6.    Jestliže se oba hráči dohodli na remíze nebo jeden z hráčů oznámí rozhodčímu, že partii vzdává, partie okamžitě končí.
A7.    Obálku lze otevřít jen za přítomnosti hráče, který má na pečetěný tah odpovědět.
A8.    Kromě případů zmíněných v článku 6.10. a 9.6. partii prohrává hráč, jehož zápis pečetěného tahu
a)    není jednoznačný, nebo
b)    je zaznamenán tak, že nelze zjistit jeho skutečný význam, nebo
c)    je nepřípustný.
A9.    Jestliže ve stanoveném čase dohrávky
a)    je přítomen hráč, jenž má na pečetěný tah odpovídat, otevře se obálka, pečetěný tah se provede na šachovnici a spustí se hodiny přítomného hráče;
b)    není přítomen hráč, jenž má na pečetěný tah odpovídat, spustí se jeho hodiny. Když se hráč dostaví, zastaví své hodiny a přivolá rozhodčího. Potom se obálka otevře a pečetěný tah se provede na šachovnici a hráčovy hodiny se znovu uvedou do chodu;
c)    není přítomen hráč, jenž pečetil, má jeho soupeř právo místo provedení tahu na šachovnici zapsat svůj tah do partiáře, partiář vložit do nové obálky, zastavit své hodiny a uvést do chodu hodiny soupeřovy. Obálka se potom předá do úschovy rozhodčímu a otevře se až po příchodu soupeře.
A10.    Hráč, jenž se k dohrávce přerušené partie dostaví později než za hodinu od stanoveného začátku dohrávky, partii prohrává, pokud nestanoví rozpis soutěže jinak nebo jinak nerozhodne rozhodčí. Opozdí-li se však hráč, který pečetil tah, rozhodne se o partii jinak, pokud
a)    nepřítomný hráč pečetěným tahem dává mat, nebo
b)    pečetěným tahem nepřítomného hráče dojde k patu, nebo na šachovnici vznikne pozice podle článku 9.6., nebo
c)    hráč přítomný u šachovnice prohrál partii podle článku 6.9.
A11.    
a)    Ztratí-li se obálka s pečetěným tahem, ve hře se pokračuje z pozice v okamžiku přerušení a s časem zaznamenaným na hodinách v okamžiku přerušení. Není-li možné čas spotřebovaný oběma hráči přesně určit, nastaví hodiny rozhodčí. Hráč, který pečetil, provede na šachovnici pečetěný tah, o němž prohlásí, že ho zapečetil.
b)    Není-li možné pozici obnovit, partie se zruší a musí být sehrána partie nová.
A12.    Pokud byl při dohrávání přerušené partie na některých hodinách nesprávně nastaven čas a některý z hráčů na to upozorní před provedením svého tahu, musí se chyba napravit. Nezjistí-li se tato chyba, pokračuje se ve hře bez opravy, pokud rozhodčí neuzná, že by následky byly příliš tvrdé.
A13.    Rozhodčí předem určí časový plán zahájení a skončení dohrávek.
B. Rapid šach
B1.    V partii rapid šachu musí hráč udělat všechny své tahy ve stanoveném čase od 15 do 60 minut na hráče.
B2.    Hra se řídí Pravidly, pokud nejsou upravena touto přílohou jinak.
B3.    Hráči nemusí tahy zapisovat.
B4.    Jestliže oba hráči udělali 3 tahy, nelze reklamovat nesprávné postavení kamenů, orientaci šachovnice nebo nastavení hodin. V případě obráceného umístění krále a dámy nemůže tento král dělat rošádu.
B5.    Rozhodčí uplatní článek 4.3. pouze na žádost jednoho nebo obou hráčů. Jestliže se hráč dotkne kamene podle článku 4.3, ztrácí právo reklamovat podle článků 7.2., 7.3. a 7.5. (nesprávnosti, nepřípustné tahy).
B6.    Praporek se považuje za spadlý, když tento fakt oprávněně reklamuje jeden nebo oba hráči. Rozhodčí nesmí na pád praporku upozornit.
B7.    Hráč reklamuje svou výhru na čas tak, že zastaví oboje hodiny a informuje rozhodčího. Reklamace je úspěšná za předpokladu, že po zastavení hodin je praporek reklamujícího hráče nahoře a soupeřův praporek je spadlý.
B8.    Jestliže oba praporky spadly, partie končí nerozhodně.
C. Bleskový šach
C1.    V partii bleskového šachu musí hráč udělat všechny tahy v časovém limitu kratším než 15 minut.
C2.    Hra se řídí pravidly rapid šachu podle přílohy B, pokud touto přílohou nejsou upravena jinak.
C3.    Tah proti pravidlům je dokončen po spuštění soupeřových hodin. Soupeř je pak oprávněn reklamovat výhru dříve, než provede svůj tah. Jestliže soupeř nemůže dosáhnout matu jakoukoliv posloupností přípustných tahů (tj. i při zcela nekvalifikované protihře), pak je hráč oprávněn reklamovat remízu dříve, než provede svůj tah. Jakmile soupeř svůj tah provede, nelze nepřípustný tah opravit.
C4.    Článek 10.2 nelze uplatnit.
D. Rychlé zakončení partie bez rozhodčího
D1.    Jestliže se partie hraje podle článku 10, může hráč, pokud má méně než 2 minuty do pádu svého praporku, reklamovat remízu. Tím hra končí. Hráč může reklamovat, že
a)    jeho soupeř neusiluje o výhru normálními prostředky, nebo
b)    jeho soupeř nemůže vyhrát normálními prostředky.
V případě b) hráč musí konečnou pozici zapsat a soupeř ji ověří. V případě a) hráč musí konečnou pozici zapsat a předložit aktuální partiář, doplněný ještě před přerušením hry. Soupeř potvrdí jak partiář, tak i konečnou pozici. Reklamace se postoupí rozhodčímu, jehož rozhodnutí je konečné.
E. Notace šachové partie
FIDE uznává pro své turnaje a zápasy jen jeden systém notace, systém algebraický, a doporučuje používání této jednotné šachové notace i pro šachovou literaturu a časopisy. Zápisů užívajících jiného systému notace než algebraického nelze použít jako důkazu v případech, v nichž se hráčův zápis pro tento účel používá. Rozhodčí, který zjistí, že hráč používá jiný systém než algebraický, musí tohoto hráče na požadavek algebraické notace upozornit.

Popis algebraického systému
E1.    Každý kámen je označen prvním písmenem svého názvu, a to písmenem velkým.
Příklad: K = král, D = dá ma, V = věž, S = střelec, J = jezdec.
E2.    Každý hráč může zvolit písmeno názvu kamene podle národních zvyklostí.
Příklady: F = fou (francouzsky střelec), L = loper (holandsky střelec).
V tištěných publi kacích je pro kameny doporučeno používat grafické symboly.
E3.    Pěšci se svým prvním písmenem neoznačují, poznají se tím, že takové písmeno chybí.
Příklady: e5, d4, a5.
E4.    Osm sloupců (zleva doprava pro bílého a zprava doleva pro černého) je označeno malými písmeny: a, b, c, d, e, f, g, h.
E5.    Osm řad (zespodu nahoru ze strany bílého a shora dolů ze strany černého) je očíslováno: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8. V základním postavení jsou tedy bílé figury a pěšci umístěni na 1. a 2. řadě, černé figury a pěšci na 7. a 8. řadě.
E6.    Každé ze 64 polí je v důsledku předchozích pravidel pevně označeno jednoznačnou kombinací písmena a číslice.
E7.    Každý tah kamene je označen
a)    počátečním písmenem názvu příslušného kamene a
b)    názvem cílového pole.
Mezi a) a b) není pomlčka.
Příklady: Se5, Jf3, Vd1.
U tahů pěšcem se označují pouze cílová pole.
Přklady: e5, d4, a5.
E8.    Pokud kámen provádí braní, vkládá se mezi a) (prvé písmeno názvu příslušného kamene) a b) (cílové pole) symbol x.
Příklady: Sxe5, Jxf3, Vxd1.
Pokud braní provádí pěšec, označuje se nejen cílové pole, ale i sloupec, z něhož pěšec táhne, následovaný symbolem x.
Příklady: dxe5, gxf3, axb5.
V případě „braní mimochodem“ („en passant“) se jako cílové pole označí to pole, na kterém pěšec nakonec zůstane, a k notaci se přidá „e. p.“.
E9.    Pokud mohou dvě stejné figury táhnout na stejné pole, figura, kterou se táhne, se označí následovně:
1.    Jsou-li oba kameny na stejné řadě: a) prvním písmenem názvu figury; b) názvem sloupce, z něhož se táhne; c) názvem cílového pole.
2.    Jsou-li oba kameny na stejném sloupci: a) prvním písme nemná zvu figury; b) názvem řady, z níž se táhne; c) názvem cílové ho pole.
3.    Jsou-li figury na různých řadách a sloupcích, dává se přednost zápisu podle první metody.
Při braní se mezi b) a c) vkládá symbol x.
Příklady:
1.    Na polích g1 a d2 stojí dva jezdci, z nichž jedním je proveden tah na pole f3: podle situace se zapíše Jgf3 nebo Jdf3.
2.    Na polích g5 a g1 stojí dva jezdci, z nichž jedním je proveden tah na pole f3: podle situace se zapíše J5f3 nebo J1f3.
3.    Na polích h2 a d4 stojí dva jezdci, z nichž jedním je proveden tah na pole f3: podle situace se zapíše Jhf3 nebo Jdf3.
Dojde-li na poli f3 k braní, změní se předchozí příklady vložením symbolu x. Podle situace se zapíše:
1.    Jgxf3 nebo Jdxf3;
2.    J5xf3 nebo J1xf3;
3.    Jhxf3 nebo Jdxf3.
E10.    Mohou-li dva pěšci brát tentýž soupeřův kámen, označí se pěšec, kterým je taženo:
a)    písmenem výchozího sloupce;
b)    symbolem x;
c)    názvem cílového pole.
Příklad: jsou-li dva bílí pěšci na polích c4 a e4 a černý kámen na poli d5, zápis tahu bílého podle situace bude cxd5 nebo exd5.
E11.    V případě proměny pěšce se zapíše tah pěšce, za nímž bezprostředně následuje počáteční písmeno nového kamene. Příklady: d8D, f8J, b1S, g1V.
E12.    Nabídka remízy se označuje (=).

Nejdůležitější zkratky:
0-0     rošáda s věží h1 nebo h8 (malá rošáda)
0-0-0     rošáda s věží a1 nebo a8 (velká rošáda)
x     braní
+     šach
++ nebo #      mat
e. p.     braní mimochodem (en passant)

Vzorový zápis partie:
1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jc3 Sb4 4.Sd2 0-0 5.e4 d5 6.exd5 exd5 7.cxd5 Sxc3 8.Sxc3 Jxd5 9.Jf3 b6 10.Db3 Jxc3 11.bxc3 c5 12.Se2 cxd4 13.Jxd4 Ve8 14.0-0 Jd7 15.a4 Jc5 16.Db4 Sb7 17.a5 … atd.
F. Pravidla pro hru slepců nebo zrakově postižených
F1.    Organizátoři turnajů mohou přizpůsobit tato pravidla místním podmínkám. Při soutěžním šachu mezi vidoucími a zrakově postiženými hráči mohou hráči požadovat použití dvou šachovnic - vidoucí hráč používá normální šachovnici, zrakově postižený hráč šachovnici speciálně konstruovanou. Speciálně konstruovaná šachovnice musí splňovat tyto požadavky
a)    minimální velikost 20 x 20 cm,
b)    černá pole jsou mírně vyvýšena,
c)    zabezpečovací otvor v každém poli,
d)    všechny kameny jsou opatřeny kolíčkem, který dobře zapadá do zabezpečovacích otvorů,
e)    kameny typu Staunton, černé kameny speciálně označeny.
F2.    Hra se řídí těmito předpisy:
1.    Tahy se musí oznamovat zřetelně, soupeř je musí opakovat a provést na šachovnici. Aby oznámení bylo co nejzřetelnější, navrhuje se používat místo odpovídajících písmen algebraické abecedy

A - Anna, B - Bella, C - Cesa, D - David, E - Eva, F - Felix, G - Gustav, H - Hector

Řady od bílého k černému mají německá čísla

1 - eins, 2 - zwei, 3 - drei, 4 - vier, 5 - fünf, 6 - sechs, 7 - sieben, 8 - acht

Rošáda se oznamuje německy „Lange Rochade“ (dlouhá rošáda) a „Kurze Rochade“ (krátká rošáda). Kameny mají jména: König, Dame, Turm, Läufer, Springer, Bauer. Při proměně pěšce musí hráč oznámit, který kámen je zvolen.
2.    Na šachovnici zrakově postiženého je za „dotknutý“ kámen považován kámen vyjmutý ze zabezpečovacího otvoru.
3.    Tah se považuje za „provedený“, jestliže
a)    v případě braní braný kámen byl odstraněn ze šachovnice hráče, který je na tahu,
b)    kámen je umístěn do jiného zabezpečovacího otvoru,
c)    tah byl oznámen. Pouze potom mohou být spuštěny soupeřovy hodiny.
Pokud jde o body 2 a 3, platí pro vidoucího hráče normální pravidla.
4.    Zrakově postižení hráči mohou používat speciálně sestrojené šachové hodiny, které mají tyto znaky:
a)    ciferník má vyztužené ručičky, každých 5 minut je označeno vyvýšeným bodem, každých 15 minut dvěma vyvýšenými body,
b)    praporek je dobře nahmatatelný, upravený tak, aby umožňoval hráči hmatem kontrolovat velkou ručičku v průběhu posledních 5 minut celé hodiny.
5.    Zrakově postižený hráč musí partii zapisovat slepeckým písmem nebo latinkou, nebo zaznamenávat tahy na páskový magnetofon.
6.    Přeřeknutí při oznamování tahu třeba opravit ihned, dříve než jsou spuštěny soupeřovy hodiny.
7.    Pokud by se během hry vyskytly dvě rozdílné pozice na šachovnicích, musí být napraveny za účasti rozhodčího srovnáním zápisů obou hráčů. Jestliže oba zápisy souhlasí, pak hráč, který zapsal správně tah, ale provedl jej špatně, musí přizpůsobit svou pozici zapsanému tahu.
8.    Jestliže se objeví takový rozdíl a oba zápisy nesouhlasí, je třeba hledat zpětně tahy až k místu, kde oba zápisy souhlasí. Rozhodčí pak příslušně nastaví hodiny.
9.    Zrakově postižení hráči mají právo použít služeb pomocníka, který má v případě potřeby tyto úkoly:
a)    Provádět tahy na šachovnici soupeře.
b)    Oznamovat tahy obou hráčů.
c)    Vést zápis partie zrakově postiženého hráče a spouštět soupeřovy hodiny (s přihlédnutím k článku 3.c)).
d)    Informovat zrakově postiženého hráče - pouze na základě jeho žádosti - o počtu provedených tahů a o spotřebě času obou hráčů.
e)    Reklamovat v případě překročení času a informovat rozhodčího, když vidoucí se dotkl některého ze svých kamenů.
f)    provádět příslušné formality při přerušení partie. Pokud zrakově postižený hráč služeb pomocníka nevyužívá, může vidoucí hráč využít pomocníka k naplnění bodů 9.a) a 9.b).