Pravidla kulečníku - KARAMBOL
Obsah:
1. Základní ustanovení
* 01. Platnost mezinárodních pravidel CEB
* 02. Platnost pravidel ČMBS
2. Organizace soutěží, účast hráčů v soutěžích
* 03. Sportovně-technické názvosloví
* 04. Organizování a řízení soutěží, herní systémy
* 05. Způsob klasifikace hráčů
* 06. Umístění v soutěžích
* 07. Rekordy
* 08. Práva hráčů v soutěžích
* 09. Úbor (oblečení) hráčů
* 10. Provinění proti sportovní kázni a zásadám etiky
* 11. Vyloučení hráčů ze soutěže
* 12. Námitkové a odvolací řízení v soutěžích
* 13. Ostatní ustanovení
3. Technické podmínky, materiální vybavení
* 14. Herna a její vybavení
* 15. Osvětlení
* 16. Kulečníky, odrazníky (mantinely), sukna
* 17. Koule, křída
* 18. Tágo, opěrka tága
* 19. Vyznačení značek (teček) na stole
4. Společná ustanovení pro všechny disciplíny
* 20. Vyzkoušení hracího materiálu
* 21. Střídání stolů
* 22. Označení koulí, definice strku, karambolu, série, náběhu
* 23. Zahájení zápasu, určení pořadí hráčů
* 24. Začáteční strk
* 25. Místo vyhrazené pro hráče
* 26. Lpící koule
* 27. Koule vyhozená z kulečníkového stolu
* 28. Chyby ve hře
* 29. Přerušení zápasu
* 30. Konec a výsledek zápasu
5. Pravidla pro jednotlivé disciplíny
* 31. Zakázaná pásma (zóny, pole)
* 32. Volná hra (VH)
* 33. Kádrové hry (K../.)
* 34. Jedno-mantinelová hra _ jednoband (1B)
* 35. Troj-mantinelová hra _ trojband (3B)
* 36. Základní pravidla pro artistický billiard
* 37. Základní pravidla pro pětiboj
6. Rozhodčí
* 38. Všeobecná ustanovení
* 39. Zajišťování účasti rozhodčích v soutěžích
* 40. Úbor rozhodčího
* 41. Výkon funkce vrchního rozhodčího
* 42. Práva a povinnosti vrchního rozhodčího
* 43. Výkon funkce stolového rozhodčího
* 44. Práva a povinnosti stolového rozhodčího
* 45. Práva a povinnosti zapisovatele
7. Závěrečné ustanovení
* 46. Porušování pravidel billiardu
* 47. Změny, doplňky a platnost pravidel billiardu
Kapitola I. — Základní ustanovení
Článek 01 — Platnost mezinárodních pravidel CEB
Odstavec 01.1
Mezinárodní pravidla v billiardu představují soubor sportovně
technických ustanovení, která vymezují a definují billiard jako
sportovní odvětví a určují po technické a organizační stránce způsob
jeho provádění ve všech členských zemích Evropské konfederace billiardu
CEB (Confédération Européenne de Billiard). Mezinárodní pravidla CEB
jsou stanovena pro kulečníkový stůl o rozměru 284x142 cm.
Odstavec 01.2
Mezinárodní pravidla CEB jsou závazně platná pro všechny národní
billiardové svazy, které jsou členy CEB, tedy i pro Českomoravský
billiardový svaz (dále jen ČMBS).
Odstavec 01.3
Mezinárodní pravidla CEB schvaluje, mění či doplňuje pouze Valná
hromada jako nejvyšší orgán CEB.
Odstavec 01.4
Návrhy změn či doplnění mezinárodních pravidel CEB předkládají členské
billiardové svazy výboru CEB do stanoveného termínu před její Valnou
hromadou.
Článek 02 — Platnost pravidel ČMBS
Odstavec 02.1
Pravidla billiardu vydaná ČMBS (dále zpravidla jen "pravidla
billiardu") vycházejí z mezinárodních pravidel CEB. Jsou stanovena jak
pro kulečníkový stůl o rozměru 284x142 cm, tak i pro hru na stole o
rozměru 210x105 cm (190x95 cm).
Odstavec 02.2
Pravidla billiardu jsou základní sportovně technickou (soutěžní) normou
závazně platnou pro všechny hráče, funkcionáře, oddíly, kluby, TJ (dále
zpravidla jen "oddíly") a orgány sdružené v ČMBS.
Odstavec 02.3
Pravidla billiardu jsou přizpůsobena podmínkám a potřebám rozvoje
billiardu v ČR.
Odstavec 02.4
Očíslování jednotlivých částí pravidel billiardu, jejich článků a
odstavců není shodné s očíslováním v mezinárodních pravidlech CEB.
Kapitola II. — Organizace soutěží, účast hráčů v soutěžích
Článek 03 — Sportovně–technické názvosloví
Odstavec 03.1
Soutěže
představují součást tělovýchovného procesu v billiardu, ve kterém
dochází k organizovanému měření sil a porovnání sportovní výkonnosti
mezi jednotlivci či družstvy, a to za podmínek vymezených soutěžními
normami (pravidly a soutěžním řádem). Organizační formou soutěží jsou
zápas (partie), utkání a turnaj. Závodní program, v němž se soutěží,
tvoří jednotlivé soutěžní disciplíny.
Odstavec 03.2
Soutěžní disciplína
je specializovaný druh závodní činnosti (hry), součást závodního
programu v billiardu.
Odstavec 03.3
Zápas (partie)
je měření sil dvou soupeřů v jedné soutěžní disciplíně.
Odstavec 03.4
Utkání
je střetnutí dvou či více družstev. Skládá se s určitého počtu zápasů.
Turnaj
je souhrn zápasů jednotlivců (popř. i souhrn utkání družstev), které
probíhají podle předem stanoveného soutěžního (herního) systému v
časové koncentraci jednoho či více dnů a na určitém místě.
Odstavec 03.5
Článek 04 — Organizování a řízení soutěží, herní systémy
Odstavec 04.1
Pro organizování a řízení soutěží v místě jejich uspořádání se ustavuje
vedení soutěže (turnaje), jehož funkcionářské obsazení určí pořadatel
soutěže podle jejího významu a rozsahu.
Odstavec 04.2
U mezinárodních turnajů pořádaných v ČR se doporučuje v souladu s
mezinárodními pravidly CEB ustavit pro řízení turnaje organizační a
řídící výbor, který bude také kompetentní rozhodovat ve sporných
případech.
Odstavec 04.3
Turnaje jednotlivců se mohou organizovat několika herními způsoby.
Nejběžnější jsou:
* systém hry "každý s každým"
* systém vylučovací (na prvou či více
porážek)
* systém vylučovacích kol, při němž jsou
předem určeni hráči, kteří podle své výkonnosti jsou nasazeni do
finálového kola či do užší skupiny hráčů postoupivších z předchozích
vylučovacích kol
* systém kombinovaný (vylučovací systém,
který přechází v další etapě soutěže na systém hry "každý s každým",
eventuálně i naopak.
Odstavec 04.4
Přesný soutěžní systém určí pořadatel turnaje předem v rozpisu soutěže.
Článek 05 — Způsob klasifikace hráčů
Odstavec 05.1
Generální průměr (dále jen GP) je hlavním měřítkem výkonnosti hráčů.
Odstavec 05.2
Celkový GP se získá výpočtem podílu mezi součty všech nahraných
karambolů a náběhů v příslušné soutěžní disciplíně, a to vždy po
skončení soutěžní sezóny.
Odstavec 05.3
Hráč po skončení soutěžní sezóny se zařadí podle nahraného celkového GP
do celostátního (výkonnostního) žebříčku vydávaného výkonným výborem
ČMBS.
Odstavec 05.4
Platnost celkového GP se stanoví na 4 roky, není-li v mezidobí nahrán
jiný celkový GP.
Odstavec 05.5
Dílčí GP se získá obdobně jako celkový GP s tím rozdílem, že se podíl
mezi součty všech nahraných karambolů a náběhů v příslušné disciplíně
zjišťuje v průběhu soutěžní sezóny nebo po skončení turnaje
jednotlivců, kterého se hráč zúčastnil.
Odstavec 05.6
Přepočtový průměr z více disciplín se určí podílem součtu vypočtených
karambolů (s použitím koeficientů) a celkovým počtem nahraných náběhů.
Výpočet karambolů: dosažené karamboly v jednotlivých soutěžních
disciplínách se násobí příslušným koeficientem.
Odstavec 05.7
Rozšíří-li se výpočet průměru na utkání družstev, která zahrnují více
soutěžních disciplín, obdržíme celkový přepočtový průměr celého
družstva obdobným způsobem, jak je uvedeno v odstavci 05.6.
Článek 06 — Umístění v soutěžích
Odstavec 06.1
Pořadí (umístění) hráčů se určuje podle počtu získaných bodů:
1. v dlouhodobé soutěži součtem bodů získaných za
umístění v jednotlivých turnajích (s upřesněním v soutěžním řádu).
2. v turnajích (dle použitého systému) dle počtu
získaných bodů za vyhrané a nerozhodné zápasy.
Odstavec 06.2
Bodování:
* vyhraný zápas — 2 body
* nerozhodný zápas — 1 bod
* prohraný zápas — 0 bodů
Případná změna bodových hodnot musí být upravena soutěžním řádem daného
soutěžního období.
Odstavec 06.3
V případě rovnosti počtu dosažených bodů v konečném umístění se určí
pořadí hráčů podle dosaženého celkového GP, a to na libovolném místě
pořadí. Přitom hráč, který nebyl poražen je hodnocen lépe nežli
ostatní, kteří získali stejný počet bodů, bez ohledu na jeho celkový GP.
Odstavec 06.4
V utkání družstev je výsledek stanoven poměrem získaných a ztracených
bodů v jednotlivých zápasech tohoto utkání, s bodováním dle odstavce
06.2. Tímto bodovým poměrem je dáno skóre daného utkání.
Bodování výsledku utkání:
* vítězství — 2 body
* nerozhodně — 1 bod
* porážka — 0 bodů
Případná změna bodových hodnot musí být upravena soutěžním řádem daného
soutěžního období.
Odstavec 06.5
Konečné pořadí (umístění) družstev v soutěži se určí dle celkového
počtu získaných bodů. V případě rovnosti počtu dosažených bodů mezi
více družstvy se umístění určí podle celkového skóre. Zůstane-li i tak
pořadí družstev nerozhodnuté, určí se podle celkového přepočtového
průměru družstva.
Odstavec 06.6
Přepočtový průměr družstva bude použit i v případě jednotlivého utkání,
které skončilo nerozhodně a musí být určen vítěz (postupující).
Článek 07 — Rekordy
Odstavec 07.1
V každé soutěžní disciplíně je založena listina rekordů, která zahrnuje:
* celkový průměr turnaje
* celkový průměr hráče
* nejvyšší jednotlivý průměr (příp. i
setu)
* nejvyšší sérii
Listina rekordů může být vyhlášena i v jiných kritériích.
Odstavec 07.2
Přitom se berou v úvahu pouze rekordy ze zápasů jednoho turnaje,
jestliže soutěž se hrála na klasickou výši hry stanovenou pro hráče
prvé kategorie (např. MR).
Odstavec 07.3
V sérii se sledují i rekordy, které nebyly dosažené pouze v jednom
zápase, ale i ve více po sobě následujících zápasech daného turnaje.
Podmínkou je sehrání zápasu na jeden náběh. V tomto případě se připočte
k plné výši karambolů tohoto zápasu, příp. z více zápasů odehraných
jedním náběhem bezprostředně po sobě, ještě navíc konečná bezchybná
série z bezprostředně předcházejícího zápasu a počáteční série z
bezprostředně následujícího zápasu.
Článek 08 — Práva hráčů v soutěžích
Odstavec 08.1
Hráči jsou oprávněni:
* vyzkoušet si hrací materiál po dobu 5
minut před každým zápasem, pokud byli přítomni alespoň 10 minut před
nástupem k zápasu
* požádat stolového rozhodčího o
tříminutovou přestávku uprostřed zápasu
* požádat stolového rozhodčího ve
výjimečných případech o povolení vzdálit se během zápasu na dobu
nejvýše 5 minut ze svého místa vyhrazeného u kulečníkového stolu
* mít jako hráč hostujícího družstva
právo hry po sobě bezprostředně následujících zápasů na shodném stole a
shodnými koulemi (při střídání soupeřů).
Odstavec 08.2
Hráči mohou také požádat stolového rozhodčího o přezkoušení jeho
rozhodnutí v případě, kdy koule lpí nebo je koule na čáře.
Odstavec 08.3
Hráči jsou oprávněni podávat ústní námitky a písemná odvolání proti
rozhodnutí stolového rozhodčího ve věci výkladu pravidel billiardu či
proti rozhodnutí vrchního rozhodčího podle bližších ustanovení článku
12.
Odstavec 08.4
Hráči mohou uplatňovat také práva, která pro ně vyplývají z pravidel
pro jednotlivé soutěžní disciplíny (viz odstavce 33.3, 34.2, 35.3) a z
pravidel funkce rozhodčího (viz odstavce 43.7, 43.13 a 43.17.
Článek 09 — Úbor (oblečení) hráčů
Odstavec 09.1
Úbor (oblečení, dále jen úbor) hráčů v soutěžích musí odpovídat
společenskému oblečení, za které se považují černé polobotky, černé
kalhoty, bílá košile s dlouhým rukávem, svetřík nebo vesta.
Svetřík (vesta) by měl být opatřen označením oddílu, který hráč
reprezentuje, může na něm být umístěno i logo sponzora.
Odstavec 09.2
V soutěžích družstev musejí všichni členové družstva nastupovat k
utkání v jednotném úboru.
Případnou úlevu pro soutěž základní, kterou lze považovat za soutěž
nevýběrovou — přípravnou, tj. pro nejnižší soutěž daného svazu, lze
povolit drobné odchylky v oblečení, např. tmavé polobotky a kalhoty (i
hnědé), světlá košile, bez vesty. Rovněž tak i pro přátelská utkání.
Úpravu povoluje a upřesňuje soutěžní řád dané sezóny, či soutěže.
Odstavec 09.3
Dosáhne-li teplota v herně 25 a více stupňů Celsia, může vrchní
rozhodčí povolit hraní bez svetříků či vest.
Odstavec 09.4
Ustanovení odstavce 09.3 neplatí pro mezistátní utkání a turnaje, a
také pro celostátní mistrovské soutěže družstev a jednotlivců.
Článek 10 — Provinění proti sportovní kázni a zásadám etiky
Odstavec 10.1
Během všech zápasů platí zákaz kouření v prostorách sálu či herny.
Tento zákaz platí již 20 minut před zahájením prvého zápasu či utkání a
vztahuje se na všechny hráče, funkcionáře, rozhodčí i diváky.
Odstavec 10.2
Před začátkem a v průběhu soutěže nesmějí hráči, funkcionáři a rozhodčí
požívat alkoholické nápoje a žádné dopingové prostředky.
Odstavec 10.3
Hráče, kteří poruší ustanovení odstavce 10.1 a 10.2 anebo se proviní
jakýmkoliv jiným způsobem proti sportovní kázni a zásadám sportovní
etiky (nesportovní chování), potrestají rozhodčí ve své pravomoci podle
bližších ustanovení odstavce 42.8 a 44.6.
Článek 11 — Vyloučení hráčů ze soutěže
Odstavec 11.1
Vrchní rozhodčí je oprávněn potrestat hráče, kteří hrubě porušili
zásady sportovní etiky či kázně během své účasti v herně, a to
vyloučením ze soutěže.
Odstavec 11.2
Rozhodnutí o vyloučení ze soutěže se upravují takto:
* v soutěži družstev hráč, který je pro
jakýkoliv přestupek potrestán vyloučením ze zápasu, či z celého utkání,
prohrává všechny svoje zápasy tohoto utkání. Dosažené (sehrané)
karamboly a náběhy se zapíšou do výsledkových listin (zápis z utkání,
průměrová karta), body se však přiznávají pouze jeho soupeřům
* v soutěži jednotlivců
o hráč může být potrestán vyloučením pouze z probíhajícího zápasu, ve
kterém se provinil (tzv. skrečování zápasu). Soupeř provinivšího hráče
získá oba body; nahrané karamboly a náběhy se započítávají do
výsledkových listin
o hráč může být vyloučen z celého turnaje. V takovém případě se všechny
jeho odehrané zápasy anulují (jako by v turnaji vůbec nehrál).
V případě vyloučení
hráče z celého turnaje může pořadatel ustoupit od proplacení výloh
spojených s pobytem vyloučeného hráče na turnaji i od navrácení
finančního vkladu do turnaje (startovné).
Článek 12 — Námitkové a odvolací řízení v soutěžích
Odstavec 12.1
Hráč či vedoucí družstva má-li pochybnosti o rozhodnutí stolového
rozhodčího ve věci výkladu pravidel billiardu může podat slušným
způsobem stolovému rozhodčímu ústní námitku, a to ihned poté, kdy k
předpokládanému chybnému rozhodnutí došlo (viz ustanovení odstavce
44.8).
Odstavec 12.2
Proti rozhodnutí stolového rozhodčího, který nevyhověl ústní námitce ve
věci výkladu pravidel billiardu lze podat písemné odvolání vrchnímu
rozhodčímu soutěže, a to nejpozději do deseti minut po skončení tohoto
zápasu.
Vrchní rozhodčí rozhodne o tomto odvolání ve funkci orgánu II. instance
s konečnou platností podle bližších ustanovení odstavce 42.6.
Odstavec 12.3
Hráč či vedoucí družstva, má-li pochybnost o rozhodnutí vrchního
rozhodčího ve věcech výkladu pravidel billiardu či výkladu a uplatnění
soutěžního řádu ČMBS, pokud o věci rozhodoval vrchní rozhodčí v rámci
své pravomoci v I. instanci, může podat vrchnímu rozhodčímu ústní
námitku, a to ihned poté, kdy k předpokládanému chybnému rozhodnutí
došlo.
Odstavec 12.4
Proti rozhodnutí vrchního rozhodčího, který nevyhověl ústní námitce
podané ve věci podle ustanovení odstavce 12.3 lze podat písemné
odvolání:
* v soutěži družstev sportovní technické
komisi, které přísluší řízení dané soutěže, a to poštou doporučeně
nejpozději do tří dnů po skončení utkání
* v soutěži jednotlivců odvolací komisi
(jury) ustavené při organizačním a řídícím výboru či vedení turnaje, a
to nejpozději do deseti minut po rozhodnutí vrchního rozhodčího.
Podmínkou platnosti odvolání může být i finanční vklad. Jeho výši
upravuje sazebník ČMBS.
Odstavec 12.5
Odvolání podané po stanovené lhůtě či bez případného peněžního vkladu
se zamítá.
Odstavec 12.6
Sportovně technická komise v soutěžích družstev či odvolací komise nebo
vedení turnaje v soutěžích jednotlivců rozhodnou o odvolání ve funkci
orgánu II. instance s konečnou platností.
Odstavec 12.7
Odvolání nemá v žádném případě odkladný účinek.
Článek 13 — Ostatní ustanovení
Odstavec 13.1
Ostatní ustanovení k organizaci soutěží a k účasti hráčů v soutěžích
stanoví platný soutěžní řád ČMBS.
Kapitola III. — Technické podmínky, materiální vybavení
Článek 14 — Herna a její vybavení
Odstavec 14.1
Závodní herna musí být vybavena:
* tepelným zařízením, které zajistí
stálou teplotu v místnosti, a to nejméně 20 °C;
* větracím zařízením
Odstavec 14.2
Kulečníkový stůl smí být umístěn ve vzdálenosti minimálně 1,5 m od
stěny. Rozměr mezi stoly by měl být obdobný, ale obvykle je nutno
respektovat prostorové možnosti. Při mezinárodní soutěžích ovšem volný
prostor kolem každého stolu musí být minimálně 1,5 m.
Odstavec 14.3
Podlahu okolo stolu je nutno opatřit neklouzavou krytinou či kobercem.
Odstavec 14.4
Místnost herny, ve které se koná některá z mistrovských soutěží, nesmí
po celou dobu jejího konání sloužit pro jiné hry a v místnosti se také
nesmí hrát na volných stolech.
Článek 15 — Osvětlení
Odstavec 15.1
Osvětlení hrací plochy musí být rovnoměrné s intenzitou minimálně 520
luxů.
Odstavec 15.2
Výška umístění svítidel nesmí být nižší nežli 80 cm nad deskou stolu.
Světelný zdroj musí být umístěn tak, aby neoslňoval hráče ani okolí.
Odstavec 15.3
Prostor okolo stolu (herna) nesmí být temný, musí být osvětlen
minimálně 50 luxy.
Článek 16 — Kulečníky, odrazníky (mantinely), sukna
Odstavec 16.1
Kulečníkový stůl se skládá z masivního podstavce, desky a rámu s
nalepenými gumovými mantinely. Pevnost podstavce, ale i jeho hmotnost
přispívá k lepší stabilitě celého stolu.
Odstavec 16.2
Deska kulečníkového stolu je z břidlice o síle minimálně 40 mm. Tato
deska může být výjimečně zhotovena i z jiného materiálu (mramor, kov,
sklo, …), schváleným výkonným výborem ČMBS.
Odstavec 16.3
Velikostí kulečníkového stolu se rozumí rozměr hrací plochy, tj.
vzdálenost mezi hranami gumových mantinelů. Hrací plocha je
obdélníková, přičemž délka je přesně dvojnásobkem šířky.
Rozměry stolů (v cm):
* 284x142
* 255x127,5
* 230x115
* 210x105
Soutěžními stoly v ČR jsou:
* velký (284x142)
* malý (210x105)
Odstavec 16.4
Hrací plocha desky je ohraničena gumovými odrazníky, které jsou
nalepeny na rámu. Vrchol gumového mantinelu, tj. místo dotyku s koulí
musí být o 4-5 mm vyšší nežli je poloměr koule, tj. cca 35-37 mm nad
hrací plochou. Rám je dřevěný, jeho povrch hladký a jednobarevný.
Výjimku mohou tvořit orientační značky — diamanty, které jsou u velkého
stolu povinné.
Odstavec 16.5
Výška kulečníkového stolu, měřená od podlahy k hornímu povrchu rámu, je
stanovena na 79-80 cm.
Odstavec 16.6
Kulečníkový stůl je (zpravidla) opatřen elektrickým vytápěním, které
udržuje konstantní teplotu celé hrací desky 25 °C a tím brání
nežádoucímu navlhnutí sukna.
Odstavec 16.7
Kulečníkové sukno, kterým je deska potažena, je zpravidla zelené barvy.
Sukno musí být maximálně rychloběžné, dokonale vypjaté na desce i
mantinelech a před každým zápasem pečlivě vyčištěné.
Článek 17 — Koule, křída
Odstavec 17.1
Kulečníkové koule jsou tři (sada). Dvě z nich mají barvu bílou odstínu
slonoviny, třetí je červená. Jedna z bílých koulí má na dvou
protilehlých místech nesmazatelnou rozlišovací značku (kroužek, tečku).
Pro ještě výraznější rozlišení může být bílá koule se značkami
nahrazena koulí žlutou.
Odstavec 17.2
Koule musí být hladké, lesklé a přesně kulaté s průměrem 61 až 61,5 mm.
Hmotnost jedné koule může být 205 až 220 gramů, přičemž rozdíl mezi
jednotlivými koulemi nesmí překročit 2 gramy. Výjimku tvoří koule pro
trojband, které mohou mít až 240 gramů pro jednu kouli.
Odstavec 17.3
Kulečníková křída sloužící ke zdrsnění kůžičky tága proti skluzu nesmí
špinit hrací plochu ani ruce hráče.
Článek 18 — Tágo, opěrka tága
Odstavec 18.1
Pohyb koulí se provádí tágem, zpravidla dřevěným, opatřeným na konci
kulatou "čepičkou" vyrobenou z kůže. Hráč je povinen k úhozu koule
používat zásadně tuto čepičku. Hráč může podle libosti při hře používat
jedno nebo více tág různých délek a hmotností.
Odstavec 18.2
Obvyklá délka tága je 140 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 400 až 500
gramy, pro troj-mantinelovou hru a artistický kulečník až 700 gramů.
Odstavec 18.3
Hráč má právo použít opěrky tága, tj. malého stojánku připevněného na
tyč, jako náhradu vodící ruky. Tento stojánek je povinnou výbavou
velkého stolu.
Článek 19 — Vyznačení značek (teček) na stole
Odstavec 19.1
Při zahájení zápasu, při vyhození koulí ze stolu či při lpících koulích
se koule rozestavují na vyznačená místa, na značky (tečky).
Odstavec 19.2
Tyto značky musí být na hrací plochu nakresleny tenkým křížkem křídou,
tužkou nebo inkoustem. Nalepení značek je zakázáno.
Odstavec 19.3
Značek je celkem pět. Tři z nich jsou na podélné ose hrací plochy a
dělí ji na čtyři shodné části.
Označují se:
* horní tečka — je umístěna nejdále od
hráče při základním postavení (začátek zápasu)
* střední tečka — je ve středu hrací
plochy. Používá se pouze při trojbandu a proto se při ostatních
disciplínách nemusí značit
* dolní tečka — nejblíže k hráči
Další dvě tečky jsou na kolmici vztyčené z podélné osy v místě dolní
tečky, a to po obou stranách dolní tečky. Jsou označeny pravá a levá
startovní tečka.
Vzdálenost startovních teček od dolní tečky je:
* pro velký stůl — 18,25 cm
* pro malý stůl — 13,50 cm
Kapitola IV. — Společná ustanovení pro všechny disciplíny
Článek 20 — Vyzkoušení hracího materiálu
Odstavec 20.1
Hráči jsou oprávněni po dobu pěti minut před každým zápasem vyzkoušet
běh koulí a odrazy mantinelů na kulečníkovém stole, na kterém budou
hrát.
Odstavec 20.2
Podmínkou tohoto oprávnění je přítomnost hráče alespoň deset minut před
nástupem k zápasu. Při nedodržení této podmínky, hráč tento nárok
ztrácí.
Článek 21 — Střídání stolů
Odstavec 21.1
Při turnajích, kde se hraje na dvou nebo více stolech, je nutno
dodržovat zásadu, aby každý hráč vystřídal postupně všechny stoly
(pokud to rozlosování turnaje dovoluje).
Odstavec 21.2
Zároveň je nutno v rozlosování turnaje minimalizovat možnost, kdy hráč
hraje dva zápasy po sobě na stejném stole.
Odstavec 21.3
V utkání družstev má hráč hostujícího družstva právo hrát svoje
bezprostředně následující zápasy na stejném stole.
Odstavec 21.4
Při utkání hraném v neutrální herně je nutno určit, které z družstev je
považováno za domácí a které za hosty.
Článek 22 — Označení koulí, definice strku, karambolu, série, náběhu
Odstavec 22.1
Koule hrajícího hráče se nazývá koulí č.1 (tzv. hráčova koule).
Koule, kterou zasáhne hráčova koule jako prvou se nazývá koulí č.2.
Zbývající koule má č.3.
Koule č.2 a č.3 jsou také uváděny jako "cizí koule".
Odstavec 22.2
Strk je posun koule č.1, tj. úvodní fáze karambolu.
Odstavec 22.3
Karambol je standardní herní situace, při které koule č.1 se dotkne
koulí č.2 a 3, všechny koule se zastavily a v průběhu akce se nestala
žádná chyba. Účelem hry je sehrát co nejvíce karambolů. Každý karambol
má hodnotu jednoho bodu.
Odstavec 22.4
Série je počet karambolů dosažený hráčem v jednom náběhu.
Odstavec 22.5
Náběh je pokus hráče o dosažení série (karambolu).
Článek 23 — Zahájení zápasu, určení pořadí hráčů
Odstavec 23.1
Zápas začíná poté, co rozhodčí rozestaví koule k rozhodovacímu strku.
Koule jsou rozestaveny: červená na horní tečce, obě zbývající na
pomyslné startovní čáře, tj. vpravo a vlevo od startovních teček směrem
k mantinelům (cca 15-20 cm od mantinelu).
Oba hráči současně zahrají koule na horní mantinel. Hráč, jehož koule
se po návratu od horního mantinelu zastavila blíže mantinelu dolnímu
rozhodne, který z hráčů bude hrát jako prvý.
V případě shodné vzdálenosti obou koulí se rozhodovací strk opakuje.
Odstavec 23.2
V případě, nedoběhne-li koule některého z hráčů na horní mantinel,
rozhodovací strk se opakuje. Při druhém provinění již získává právo
určení pořadí soupeř.
Odstavec 23.3
Jestliže koule jednoho z hráčů narazí na červenou kouli, považuje se to
za chybu a volbu má soupeř.
tak je chybou, srazí-li se obě bílé koule. Právo volby má hráč jehož
koule nepřešla na soupeřovu polovinu.
Článek 24 — Začáteční strk
Odstavec 24.1
Hráč, který zápas zahajuje, hraje bílou neoznačenou koulí. Soupeř hraje
koulí bílou s tečkou nebo žlutou. Určení koulí je platné pro celý zápas.
Odstavec 24.2
Koule pro začáteční strk se rozestaví:
* červená na horní tečku
* soupeřova na dolní tečku
* hráčova na jednu ze startovních teček,
dle volby hráče
Odstavec 24.3
Začáteční strk je nutno hrát od červené koule zasažené přímo nebo od
mantinelu.
Článek 25 — Místo vyhrazené pro hráče
Odstavec 25.1
U každého kulečníkového stolu, nejlépe u stolku zapisovatele, musí být
přistavena židle, vyhrazená pro hráče, který čeká na nastoupení do hry
(dále jen "nehrající hráč"). Nehrající hráč je povinen na ní sedět až
do skončení série svého soupeře.
Odstavec 25.2
Pokud se hráč vzdálí z vyhrazeného místa bez souhlasu stolového
rozhodčího a měl by nastoupit ke hře, tj. ke svému náběhu, ohlásí
stolový rozhodčí "nulu" pro nepřítomného hráče a soupeř může pokračovat
ve hře dalšího náběhu.
Odstavec 25.3
Při opakované nepřítomnosti hráče, popřípadě při jeho déletrvající
absenci bez souhlasu stolového rozhodčího může stolový rozhodčí
navrhnout vrchnímu rozhodčímu, aby provinivšího hráče se potrestal
vyloučením ze zápasu.
Odstavec 25.4
Ve výjimečných případech může stolový rozhodčí povolit hráči vzdálit se
z vyhrazeného místa na dobu nejvýše pěti minut. Nebude-li po uplynutí
této doby hráč na svém místě a měl by nastoupit ke svému náběhu, ztrácí
tento náběh a jeho soupeř pokračuje ve hře.
Nepřítomnost hráče po uplynutí pěti minut se posuzuje jako vzdálení se
z vyhrazeného místa bez souhlasu stolového rozhodčího a postihuje se
podle ustanovení odstavce 25.2, popř. i odstavce 25.3.
Článek 26 — Lpící koule
Odstavec 26.1
Když hráčova koule lpí, tj. dotýká se jedné nebo obou dalších koulí,
řídí se další pokračování hry ustanoveními odchylnými pro různé
soutěžní disciplíny.
Odstavec 26.2
Jestliže hráčova koule je v dotyku s mantinelem, nesmí hráč na tento
hrát přímo, ale pouze směrem od mantinelu. Tágo musí svírat s
mantinelem alespoň nepatrný úhel.
Článek 27 — Koule vyhozená z kulečníkového stolu
Odstavec 27.1
Vypadne-li jedna nebo více koulí mimo hrací plochu, rozestaví se zpět
na tečky podle pravidel platných pro jednotlivé disciplíny.
Odstavec 27.2
Koule se považuje za vyhozenou mimo hrací plochu, jakmile dopadne mimo
gumové ohraničení stolu, nebo se dotkne dřevěné části tohoto ohraničení
(rámu).
Článek 28 — Chyby ve hře
Odstavec 28.1
Chyby ve hře se považují za technické přestupky proti pravidlům hry, za
které hráč ztrácí právo pokračovat ve hře (náběhu, sérii). Tyto chyby
posuzuje a ohlašuje stolový rozhodčí (dále zpravidla jen "rozhodčí").
Odstavec 28.2
Hráč udělá chybu a pozbývá práva pokračovat ve hře v těchto případech:
* Hráč neuspěje v provedení karambolu.
Rozhodčí ohlásí "Nebyl".
* Když při provedení karambolu jedna
nebo více koulí vyskočí mimo hrací plochu. Rozhodčí ohlásí "Vyhozená
koule".
*
Když hráč hraje
další karambol, aniž se koule zastavily po provedení karambolu
předchozího. Rozhodčí ohlásí "Koule v pohybu".
V tomto případě je
neplatný i předchozí karambol, protože bylo hráno, aniž se koule
zastavily.
* Když se hráč neúmyslně dotkne
kterékoliv koule rukou, tágem, oděvem nebo jakýmkoliv předmětem.
Rozhodčí ohlásí "Dotyk".
* Soupeř pokračuje ve hře z pozice,
kterou koule zaujaly po dotyku.
* Když se hráč přímo nebo nepřímo
(foukáním) dotkne koule, aby např. odstranil cizí tělísko, které na ni
ulpělo. Rozhodčí ohlásí "Dotyk". K odstranění závady je oprávněn pouze
rozhodčí.
*
Když hráč
neoprávněně pokračuje ve hře anebo napomůže přemístění koulí dotykem,
pohybem stolu nebo sukna, foukáním do koule apod..
Rozhodčí hráče rázně
napomene. Soupeř má v tomto případě právo požadovat umístění koule či
koulí do původní pozice, je-li tato pozice pro něho výhodnější.:
* Když hráč použije k úderu do koule
jiné části tága nežli čepičky (kůžičky). Rozhodčí ohlásí "Nehráno
kůžičkou".
*
Když hráč zahrál
"prostrk". Prostrčením se rozumí, jestliže:
o kůžička tága je ještě v dotyku s koulí v okamžiku, kdy tato již
naráží na další kouli nebo mantinel
o kůžička tága se dotkne dvakrát nebo vícekrát koule při jednom strku
o je přímo zasažena koule č.2, která lpí s koulí č.1. Výjimkou je
použití sbodce.
Rozhodčí ohlásí
"Prostrk".
* Když se hráč v okamžiku strku nedotýká
podlahy alespoň jednou nohou. Rozhodčí ohlásí "Noha na zemi".
* Když hráč vyznačí na stole nebo
mantinelu viditelné značky předpokládaného odrazu nebo běhu koule.
Rozhodčí ohlásí "Značení".
* Když hráč hraje cizí koulí. Rozhodčí
ohlásí "Cizí koule".
Odstavec 28.3
Karambol, při kterém byla zjištěna některá z výše uvedených chyb, se
nezapočítává, zatímco karamboly dosažené v průběhu série před zjištěním
chyby jsou platné.
Koule zůstávají v pozici kterou zaujaly, ale hry se ujímá soupeř.
Odstavec 28.4
Dosáhne-li hráč karambolu po chybě, která se sice stala, ale nebyla
rozhodčím včas zjištěna a ohlášena (tj. před započítám karambolu), je
karambol platný a hráč pokračuje v sérii.
Odstavec 28.5
Jakákoliv chyba zaviněná třetí osobou, popřípadě rozhodčím, která
přivodí přemístění koulí, se nepřičítá hráči. V takovém případě
rozhodčí umístí koule co nejpřesněji do té pozice, kterou zaujímaly
před chybou.
Hráč bude ale postižen, jestliže rozhodčí chybně rozestavil koule při
začátečním strku a hráč v důsledku toho hrál s cizí koulí.
Článek 29 — Přerušení zápasu
Odstavec 29.1
Každý déletrvající zápas může mít zhruba uprostřed tříminutovou
přestávku ve hře.
Odstavec 29.2
Přestávku vyhlašuje rozhodčí, a to po ukončení náběhu některého z hráčů.
Odstavec 29.3
Předpokladem pro vyhlášení přestávky jsou:
* o přestávku požádal jeden zhráčů před
zahájením zápasu
* oba hráči souhlasí s vyhlášením
přestávky, aniž o ní některý z nich požádal před zahájením utkání.
Odstavec 29.4
Přestávka může být využita k výměně rozhodčího, popřípadě k očištění
stolu či koulí. Postavení koulí se však musí pečlivě zaznamenat.
Článek 30 — Konec a výsledek zápasu
Odstavec 30.1
Každý zahájený zápas musí být dohrán do posledního karambolu, nebo
posledního náběhu (při použití limitů).
Odstavec 30.2
Hráč, který rozehraný zápas přeruší před jeho skončením, je vyloučen:
* v turnaji jednotlivců z celého turnaje
* v soutěži družstev z celého utkání.
Odstavec 30.3
Byl-li poslední karambol odehrán a rozhodčím započítán, je hráči
přiznáno odehrání plného počtu karambolů, který byl pro příslušný zápas
stanoven, a to i v případě, že by se dodatečně zjistila chyba v zápise.
Totéž platí i o posledním náběhu.
Odstavec 30.4
V případě, kdy hráč, který zápas zahajoval, sehrál poslední karambol
nebo poslední náběh, musí ještě hrát jeho soupeř (mimo výjimek určených
soutěžním řádem) tzv. vyrovnávací náběh.
Vyrovnávací náběh se hraje ve všech soutěžních disciplínách shodně s
propozicemi začátečního strku.
Odstavec 30.5
Dosáhne-li vyrovnávacím náběhem i druhý hráč stanoveného počtu
karambolů, je výsledek zápasu nerozhodný.
Odstavec 30.6
Jestliže prvý hráč odehrál limitovaný počet náběhů a přitom nesehrál
stanovený počet karambolů, může druhý hráč vyrovnávacím náběhem i
zvítězit.
Kapitola V. — Pravidla pro jednotlivé disciplíny
Článek 31 — Zakázaná pásma (zóny, pole)
Odstavec 31.1
K určení obtížnosti jednotlivých disciplín patří mimo jiných kritérií i
tzv. zakázané zóny.
Vyznačení těchto polí na hrací ploše se provádí co nejtenčími čarami
bílou křídou, tužkou a pod..
Odstavec 31.2
V každém zakázaném poli smí hráč bezprostředně po sobě zahrát omezený
počet karambolů. Počet těchto karambolů stanoví pravidla jednotlivých
disciplín:
* volná hra — dva karamboly
* všechny kádry /2 — dva karamboly
* všechny kádry /1 — jeden karambol
* mantinelové hry (jednoband a trojband)
nemají omezení.
Jmenovatel ve zlomku u kádrových disciplín určuje maximální počet
možných karambolů sehraných bezprostředně po sobě v jednom poli.
Odstavec 31.3
Při sehrání druhého karambolu ve volné hře a v kádru /2 a při každém
karambolu v kádru /1 musí jedna nebo obě "cizí" koule toto pole opustit.
Odstavec 31.4
Jedna, případně obě cizí koule se mohou ihned po opuštění do téhož pole
vrátit. V takovém případě získává hráč znovu právo na provedení dalších
dvou nebo jednoho karambolu podle hrané soutěžní disciplíny.
Odstavec 31.5
Při všech druzích kádrových her jsou mimo zakázaná pole také vyznačeny
kotvy — čtverce o délce strany 17,8 cm. Kotvy jsou umístěny u paty
všech kádrových čar při odraznících. V těchto kotvových čtvercích je
hráč povinen řídit se stejnými ustanoveními jako u zakázaných polí.
Odstavec 31.6
Umístění koule přesně na vyznačené čáře zakázaného pole nebo kotvy je
posuzováno v neprospěch hráče, tj. v pozici uvnitř, musí či nevyšla z
pole.
Kotva, ač zasahující do dvou polí, tvoří samostatné jednolité zakázané
pole.
Odstavec 31.7
Jestliže při zahraném karambolu, při němž měla koule pole opustit,
žádná z koulí č.2 nebo č.3 tak neučinila, je karambol neplatný (chyba)
a ve hře pokračuje soupeř.
Článek 32 — Volná hra (VH)
Odstavec 32.1
Ve volné hře může hráč sehrát v jednom sledu (náběhu) neomezený počet
karambolů, a to až do výše limitu určujícím délku zápasu. Při hře může
bez omezení využívat celé hrací plochy mimo zakázaných rohů, kde se
musí řídit ustanovením článku 31 o zakázaných polích, tj. maximálně dva
karamboly. Rozměry rohů činí 1/4 délky a 1/4 šířky hrací plochy
kulečníkového stolu.
Odstavec 32.2
Je-li hráčova koule v dotyku (lpí) s další koulí, musí být všechny tři
koule rozestaveny do pozice začátečního strku a hráč pokračuje v sérii.
Odstavec 32.3
Vyhodí-li hráč jednu popřípadě více koulí z kulečníku, musí být rovněž
rozestaveny všechny tři koule do pozice začátečního strku, ale hry se
ujímá soupeř.
Článek 33 — Kádrové hry (K../.)
Odstavec 33.1
Kádrové hry mají dva základní způsoby hry v zakázaných polích — na
jeden nebo na dva karamboly uvnitř zakázaného pole.
Odstavec 33.2
Čáry rozdělují hrací plochu na různě velké pole (kádry). Velikost
těchto kádrů je určena druhem kádrové disciplíny a velikostí stolů.
Číslo označující kádrovou disciplínu je totožné s délkou strany
kádrového čtverce (čtyři čtverce v rozích hrací plochy) a udává se v
centimetrech.
U paty všech kádrových čar při mantinelích jsou obkročmo nakresleny
kotvové čtverce zasahující do obou kádrových polí. Hru v kádrech a
kotvách upravuje článek 31.
Odstavec 33.3
Je-li hráčova koule v dotyku (lpí) s další koulí, má hráč právo:
* hrát z pozice začátečního strku,
postavit všechny tři koule
* hrát od koule, která není s hráčovou
koulí v dotyku
* hrát od mantinelu, tzv. buzarem
* hrát odvráceným sbodcem (massé), ale
pod podmínkou, že koule která je v dotyku se nepohne. Není však chybou
hráče, pohne-li se lpící koule jen proto, že ztratila oporu hráčovy
koule.
Odstavec 33.4
Vyhodí-li hráč jednu popřípadě více koulí z kulečníku, jsou rozestaveny
všechny tři koule do pozice začátečního strku a hry se ujímá soupeř.
Článek 34 — Jedno-mantinelová hra — jednoband (1B)
Odstavec 34.1
Při jedno-mantinelové hře se musí hráčova koule dotknout nejméně
jednoho mantinelu před dokončením karambolu, tj. před zásahem koule č.3.
Přitom je lhostejné, je-li hráno způsobem:
* koule č.2 — mantinel/y/ — koule č.3,
nebo
* mantinel/y/ — koule č.2 — koule č.3,
nebo
* mantinel/y/ — koule č.2 — mantinel/y/
— koule č.3.
Pro tuto soutěžní disciplínu se nevyznačují na hrací ploše žádné
zakázané plochy.
Odstavec 34.2
Je-li hráčova koule v dotyku (lpí) s další koulí, má hráč stejná práva
jako ve shodné situaci při kádrových hrách, ale pouze za podmínky
dodržení definice hry, tj. nejméně jeden mantinel.
Odstavec 34.3
Vyhodí-li hráč jednu popřípadě více koulí z kulečníku, jsou rozestaveny
všechny tři koule do pozice začátečního strku a hry se ujímá soupeř.
Článek 35 — Troj-mantinelová hra — trojband (3B)
Odstavec 35.1
Při troj-mantinelové hře se musí hráčova koule dotknout nejméně třikrát
jednoho či více mantinelů před dokončením karambolu, tj. před zásahem
koule č.3.
Přitom je lhostejné, je-li hráno způsobem:
* koule č.2 — mantinely — koule č.3, nebo
* mantinely — koule č.2 — koule č.3, nebo
* mantinel/y/ — koule č.2 — mantinel/y/
— koule č.3.
Pro tuto soutěžní disciplínu se nevyznačují na hrací ploše žádné
zakázané plochy.
Odstavec 35.2
Základní postavení koulí pro začáteční strk (viz ustanovení článku 24),
tak typické pro všechny jiné soutěžní disciplíny se zde používá pouze
pro zahájení zápasu, případně pro vyrovnávací náběh při ukončení zápasu.
Ve všech ostatních případech při troj-mantinelové hře (lpící koule nebo
koule vyhozené z kulečníkového stolu) se koule staví za sebou na
podélnou osu kulečníkového stolu, a to:
* červená na horní tečku
* soupeřova na střední tečku (uprostřed
hrací plochy)
* hráčova na dolní tečku (nikoliv
startovní tečku. Startovní tečky se v průběhu troj-mantinelové hry
vůbec nepoužívají).
Je-li tečka, na kterou má být koule postavena, částečně nebo zcela
krytá některou další koulí, postaví se vyhozená koule na tečku náležící
té kouli, která tečku zakrývá. Totéž platí i při lpění koulí a jejich
následném rozestavení.
Odstavec 35.3
Je-li hráčova koule v dotyku (lpí) s další koulí, má hráč právo:
*
hrát z pozice, která
vznikne postavením lpících koulí na tečky dle ustanovení odstavce 35.2.
Pozor — koule, která
nebyla v dotyku (nelpěla) se nestaví, zůstává na svém místě!
* hrát od koule, která není s hráčovou
koulí v dotyku
* hrát od mantinelu, tzv. buzarem
* hrát odvráceným sbodcem (massé), ale
pod podmínkou, že koule která je v dotyku se nepohne. Není však chybou
hráče, pohne-li se lpící koule jen proto, že ztratila oporu hráčovy
koule.
Ve všech těchto případech je samozřejmostí dodržení definice hry, tj.
min. tři mantinely.
Odstavec 35.4
Vyhodí-li hráč jednu popřípadě více koulí z kulečníku, jsou rozestaveny
pouze tyto vyhozené koule, a to dle ustanovení odstavce 35.2 a hry se
ujímá soupeř.
Jsou-li vyhozeny všechny tři koule, rozestaví se rovněž podle výše
uvedeného ustanovení na tečky za sebou, nikoliv do pozice začátečního
strku.
Článek 36 — Základní pravidla pro artistický billiard
Odstavec 36.1
Artistický billiard, neboli klasická fantazie, je sehrání povinných
figur (karambolů) daným způsobem s určeným během koule č.1, v některých
případech dráhou koulí č.2 a č.3. Program povinných figur se
uskutečňuje ve formě závodů, jejichž pořad určuje CEB. Jednotlivé
figury se provádějí ve skupinách a ve stanoveném pořadí.
Odstavec 36.2
Pořadí hráčů, rozdělení hrací plochy kulečníkového stolu, provedení
karambolu, popis programu jakož i další ustanovení ke hře v artistickém
billiardu určují platná mezinárodní pravidla CEB.
Článek 37 — Základní pravidla pro pětiboj
Odstavec 37.1
Soutěž v pětiboji je organizována jako soutěž:
* jednotlivců
* družstev
Odstavec 37.2
Utkání v pětiboji zahrnuje pět soutěžních disciplín:
* volná hra (VH)
* jednoband (1B)
* kádr 47/1 (K47/1)
* kádr 71/2 (K71/2)
* trojband (3B)
Jednotlivé disciplíny může CEB měnit.
Odstavec 37.3
CEB stanoví pořadí, ve kterém se hrají jednotlivé disciplíny, počet
karambolů (limit hry) pro každou disciplínu a koeficient, kterého se
použije při výpočtu přepočtového průměru.
Odstavec 37.4
Každá disciplína se hraje jako samostatný zápas.
Odstavec 37.5
V utkání družstev hraje pět hráčů, každou disciplínu jiný hráč.
Odstavec 37.6
Všechna základní ustanovení, uvedená v příslušných článcích o
jednotlivých disciplínách, platí také pro disciplíny pětiboje.
Kapitola VI. — Rozhodčí
Článek 38 — Všeobecná ustanovení
Odstavec 38.1
Mistrovské soutěže družstev i jednotlivců se mohou uskutečnit pouze pod
vedením a řízením kvalifikovanými rozhodčími.
Odstavec 38.2
Kvalifikaci rozhodčího billiardu může získat kterýkoliv člen ČMBS,
starší 15 let, který se zúčastní školení a složí předepsané zkoušky ze
znalosti pravidel billiardu, dále pak ze znalostí řádů soutěžního,
registračního, přestupního a disciplinárního.
Odstavec 38.3
Kvalifikovaní rozhodčí působí v soutěžích ve funkci stolového
rozhodčího a vrchního rozhodčího.
Pro funkci vrchního rozhodčího jsou způsobilí zejména funkcionáři
sportovně technických komisí všech stupňů, kteří mají kvalifikaci
rozhodčího a svými zkušenostmi a odbornými znalostmi mají předpoklady k
výkonu této funkce.
Odstavec 38.4
Rozhodčím vystaví výkonný výbor ČMBS průkazku rozhodčího (popřípadě
jiný evidenční doklad), která je opravňuje k řízení zápasů ve všech
karambolových soutěžích.
Odstavec 38.5
Funkcionáři a hráči, kteří dosud nezískali kvalifikaci rozhodčího,
mohou rozhodovat pouze v přátelských (nikoliv v mistrovských) zápasech.
Odstavec 38.6
Prokáže-li kvalifikovaný rozhodčí závažnější nedostatky ve znalosti
pravidel billiardu a ostatních sportovně technických předpisů a řádů
uvedených v odstavci 38.1, může rozhodčímu nařídit výkonný výbor ČMBS
(nebo jím pověřený orgán), aby se podrobil přezkoušení. Až do úspěšného
složení opravné zkoušky může rozhodčí řídit pouze přátelské zápasy.
Článek 39 — Zajišťování účasti rozhodčích v soutěžích
Odstavec 39.1
Účast rozhodčích a zapisovatelů v soutěžích zajišťuje pořádající oddíl,
a to v dostatečném časovém předstihu před termínem soutěže, aby se
rozhodčí mohli na výkon své funkce řádně připravit.
Odstavec 39.2
Pořadatelům utkání v soutěžích družstev se doporučuje, aby pro funkci
vrchního rozhodčího zajistili kvalifikovaného rozhodčího z oddílu,
jehož družstvo k utkání nenastupuje.
Odstavec 39.3
Výlohy vrchního rozhodčího vyslaného k soutěži na žádost pořádajícího
oddílu hradí pořádající oddíl.
V případě, že vrchního rozhodčího delegoval orgán ČMBS, hradí jeho
výlohy delegující orgán ČMBS.
Odstavec 39.4
Funkce stolového rozhodčího a zapisovatele může být výjimečně
vykonávána i jednou osobou.
Článek 40 — Úbor rozhodčího
Odstavec 40.1
Rozhodčí je významnou složkou utkání obdobně jako hráči samotní, tomu
musí odpovídat i jeho společenské oblečení.
Odstavec 40.2
K řízení zápasů v mezinárodních soutěžích musí rozhodčí nastupovat v
tomto předepsaném úboru: černé polobotky, tmavé společenské kalhoty,
bílá košile s dlouhým rukávem a odznakem rozhodčího na prsou, nebo bílá
košile a na ní svetr či vesta (v jakékoliv barvě) s odznakem na prsou.
Článek 41 — Výkon funkce vrchního rozhodčího
Odstavec 41.1
Kontroluje sestavy družstev nebo nominaci jednotlivých hráčů a před
zahájením utkání či turnaje také registrační průkazy a průměrové karty
všech nastupujících hráčů.
Odstavec 41.2
Nepřipustí bez platného registračního průkazu a průměrové karty žádného
hráče k účasti v soutěži.
Odstavec 41.3
Při soutěži družstev provádí patnáct minut před zahájením utkání
společně s vedoucími obou družstev sestavu soupeřících dvojic hráčů na
jednotlivé kulečníkové stoly.
Do té doby jsou povinni vedoucí družstev mu předložit sestavy svých
družstev pro všechny soutěžní disciplíny. Pořádající oddíl mu odevzdá
také seznam rozhodčích určených k řízení zápasů.
Odstavec 41.4
Vyhlásí společný nástup družstev k utkání, určí k jednotlivým zápasům
stolového rozhodčího a zapisovatele.
Překontroluje úbor hráčů připravených k utkání a nezjistí-li závady,
utkání zahájí. V případě, že některý hráč nebude mít oblečení v souladu
s článkem 09, hráče vyloučí ze hry tohoto utkání. Sestava družstva se
tímto nemění, zbývajících soupeřící dvojice zůstávají v platnosti.
Odstavec 41.5
Zapisuje výkony každého hráče, dosažené v zápase, do jeho průměrové
karty.
Odstavec 41.6
Vyhotoví zápis o utkání či turnaji, v němž uvede podle předtisku
základní údaje o soutěži, její výsledky a také všechny zjištěné
skutečnosti, které narušily průběh soutěže.
Každou zaznamenanou událost stručně popíše a připojí k ní své
rozhodnutí a opatření, která v rámci své pravomoci v této souvislosti
učinil. V případě nedostatku místa vyhotoví přiložený protokol, který
spolu s vedoucími obou družstev podepíše.
Odstavec 41.7
Zápis podepíše a nejpozději do 24 hodin odešle příslušné sportovně
technické komisi.
Článek 42 — Práva a povinnosti vrchního rozhodčího
Odstavec 42.1
Vrchní rozhodčí odpovídá za dodržování všech ustanovení pravidel
billiardu, soutěžního řádu ČMBS i ostatních sportovně technických
předpisů vydaných k řízení soutěže. Dohlíží na průběh soutěže a její
regulérnost, sleduje výkony stolových rozhodčích a stará se o jejich
nerušenou činnost, do které nesmí připustit zasahování jiných osob,
stejně tak i do činnosti zapisovatelů.
Odstavec 42.2
Provádí všechna opatření a rozhodnutí na základě vlastního zjištění a
pozorování.
Odstavec 42.3
Rozhoduje ve všech sporných případech, zejména ve věci výkladu pravidel
billiardu a soutěžního řádu.
Odstavec 42.4
Rozhoduje také v případech, kdy ho o rozhodnutí požádá stolový
rozhodčí, např. při lpících koulích nebo při kouli na čáře.
Odstavec 42.5
Provádí výměnu stolových rozhodčích, pokud o to požádají či z vlastního
rozhodnutí a určí jiného stolového rozhodčího, aby dokončil řízení
zápasu.
Odstavec 42.6
Přijímá písemná odvolání proti rozhodnutí stolových rozhodčích ve věci
výkladu pravidel billiardu podle ustanovení odstavce 12.2, pokud je
obdržel do deseti minut po skončení zápasu ve kterém došlo ke sporu.
Posoudí oprávněnost odvolání a rozhodne o něm s konečnou platností
nejpozději do deseti minut po skončení příslušného utkání družstev či
turnaje jednotlivců.
Shledá-li odvolání za oprávněné a byla-li předmětem odvolání
skutečnost, která mohla prokazatelně ovlivnit výsledek zápasu nebo
turnaje, nařídí anulování zápasu a jeho nové sehrání.
Odstavec 42.7
Přezkouší oprávněnost námitek podaných proti jeho vlastnímu rozhodnutí,
pokud o věci rozhodoval v rámci své pravomoci v I.instanci.
O podaných námitkách vrchní rozhodčí rozhodne nejpozději do deseti
minut po obdržení námitky.
Na jeho rozhodnutí se lze odvolat podle bližšího ustanovení odstavce
12.4.
Odstavec 42.8
Trestá hráče, ale i vedoucího družstva za porušení sportovní kázně nebo
zásad sportovní etiky (nesportovní chování), a to na základě vlastního
zjištění či na návrh stolového rozhodčího.
Podle druhu provinění může udělit některý z těchto trestů:
* pro hráče:
o napomenutí
o vyloučení hráče ze zápasu, ve kterém se provinil (v utkání družstev
zbývající zápasy může odehrát, ale body získávají soupeři)
o vyloučení hráče z celého utkání družstev či turnaje jednotlivců.
* pro vedoucí družstev:
o napomenutí
o zbavení výkonu funkce vedoucího družstva po zbývající dobu utkání. V
takovém případě převezme tuto funkci některý z hráčů družstva a oznámí
to vrchnímu rozhodčímu.
Článek 43 — Výkon funkce stolového rozhodčího
Odstavec 43.1
Bedlivě sleduje hru a dbá na dodržování pravidel billiardu.
Vykonává také dozor nad tím, aby hráči nebyli při hře rušeni. Zjedná
okamžitou nápravu, nemá-li hráč regulérní podmínky a prostor potřebný
ke hře.
Odstavec 43.2
Nepřipustí kritiku svých rozhodnutí nebo projevy nelibosti hráčů.
Provinilce napomene a pokud bude napomenutí neúčinné, navrhne vrchnímu
rozhodčímu vyloučení hráče z další hry.
Odstavec 43.3
Zaujme své postavení před hráčem (nikoliv za jeho zády), a to ještě
dříve, než hráč začne mířit, aby ho svým pohybem nezneklidňoval.
Protože hráč může pokračovat ve hře pouze za dohledu rozhodčího, nesmí
rozhodčí zapříčinit, aby hráč na něho s provedením dalšího karambolu
musel čekat.
Odstavec 43.4
Může kdykoliv v průběhu zápasu, pokud to považuje za nutné, nebo v
případě probíhající série se souhlasem hráče, dát pokyn k očištění
kulečníkového stolu nebo koulí. Toto očištění je nutné provést v co
nejkratší době. Rozhodčí pečlivě označí postavení koulí (nejlépe třemi
body na stínu koule), než je sejme z hrací plochy a předá k očištění.
Při novém zahájení hry se přesvědčí o správnosti umístění koulí.
Odstavec 43.5
U disciplín, ve kterých se vyskytují zakázané pole, tj. u volné hry a
her kádrových, hlásí nahlas postavení koulí vzhledem k zakázaným polím
— pro cizince francouzsky:
* vzhledem k polím:
o uvnitř — "entré"
o jedna ven — "dedans"
o mimo — "a cheval"
* vzhledem ke kotvám:
o uvnitř kotvy — "entré anker"
o jedna ven z kotvy — "dedans anker"
o mimo kotvu — "a cheval anker"
Při kádrových hrách se ohlašuje postavení koulí nejprve ve vztahu k
poli a poté ke kotvě. Např. vstoupí-li koule do pole i kotvy, hlásí
rozhodčí "entré — entré anker".
Další výrazy pro cizince:
* dotyk koulí — "press"
* volná — "libré".
Odstavec 43.6
Upozorňuje hráče při vzájemném dotyku koulí (lpění). Umožní hráči, aby
se mohl přesvědčit.
Odstavec 43.7
Jinak v žádném případě nesmí upozorňovat hráče na jakoukoliv chybu,
které by se mohl dopustit. Rozhodčí rovněž nesmí při zahájení náběhu,
ani v jeho průběhu označit hráčovu či soupeřovu kouli, a to ani když
jej hráč o to požádá.
Hráč má však právo dotázat se rozhodčího, která z obou bílých koulí je
"tečka", o to i v tom případě, že tím vlastně určuje hráčovu kouli.
Odstavec 43.8
Hlásí postavení koulí vzhledem k zakázaným polím, a to i v případě, že
tím vlastně určuje hráčovu kouli.
Odstavec 43.9
Počítá karamboly podle ustanovení mezinárodních pravidel CEB nahlas.
V ČR vzhledem k tomu, že se hraje na více kulečníkových stolech vedle
sebe, rozhodčí počítá polohlasně. Za polohlasné počítání se považuje
takové počítání, které může slyšet také soupeř sedící na vyhrazeném
místě, jakož i zapisovatel (pro kontrolu) a okolní diváci.
Odstavec 43.10
Odpočítáním karambolu jej uznává za platný a tím zároveň dává hráči
pokyn pokračovat ve hře. Z uvedeného důvodu by odpočítání karambolu měl
provést až po zastavení všech koulí.
Odstavec 43.11
Ohlásí po skončení náběhu hlasitě nahranou sérii směrem k zapisovateli.
Jelikož rozhodčí odpovídá za správně provedený zápis každého náběhu, je
povinen si vyžádat od zapisovatele opakování hlášeného náběhu a
průběžně kontrolovat správnost zápisu.
Odstavec 43.12
Počítá karamboly zásadně česky (i cizímu hráči při mezistátním zápase).
Ovládá-li příslušný jazyk, může konečný počet karambolů v sérii po
oznámení zapisovateli ohlásit cizímu hráči v "jeho" jazyce.
Odstavec 43.13
Na dotaz hráče, proč přerušil jeho náběh, označí chybu předepsaným
slovním výrazem, kterým ohlašuje chybu ve hře podle ustanovení článku
28.
Odstavec 43.14
Může, jsou-li pro to oprávněné důvody, povolit hráči ve výjimečných
případech vzdálit se z vyhrazeného místa, a to nejvýše na dobu pěti
minut. Nebude-li po uplynutí této doby hráč na svém místě, postupuje se
podle ustanovení odstavce 25.4.
Odstavec 43.15
Nepřipustí, aby hráč během svého náběhu si umýval ruce a vzdaloval se z
herní místnosti.
Odstavec 43.16
Může přerušit hru na přiděleném kulečníkovém stole, aby umožnil
pokračování hry na vedlejším stole.
Odstavec 43.17
Má-li hráč pochybnost o správnosti rozhodnutí rozhodčího v případě
lpění koulí a koule na čáře (vyjádření pochybnosti se v jiných
případech nepřipouští), může hráč požádat rozhodčího o přezkoušení jeho
rozhodnutí.
Rozhodčí je povinen této žádosti vyhovět a při trvajícím sporu přivolat
ke konečnému rozhodnutí vrchního rozhodčího.
Článek 44 — Práva a povinnosti stolového rozhodčího
Odstavec 44.1
Je povinen řídit zápasy nestranně s maximální mírou objektivity a
svědomitosti, důsledně dbát na dodržování pravidel billiardu a všech
platných sportovně technických předpisů.
Odstavec 44.2
Musí přistupovat k výkonu své odpovědné funkce tělesně i psychicky
dobře připraven. Cítí-li se indisponován, je povinen požádat vrchního
rozhodčího o své vystřídání.
Odstavec 44.3
Dbá na ukázněné chování a vystupování hráčů a na dodržování zásad
sportovní etiky. Nepřipustí jakékoliv audiovizuální projevy, které by
mohly být soupeři na obtíž a rozptylovat jeho koncentraci na sportovní
výkon.
Odstavec 44.4
Při řízení zápasu se nesmí nechat ovlivňovat diváky a musí rozhodovat
pouze na základě toho, co sám viděl či slyšel.
Odstavec 44.5
Je oprávněn i povinen postihovat hráče, který poruší pravidla hry
(chyby ve hře), a to kvalifikovaným rozhodnutím uvedeným v článku 28.
Odstavec 44.6
Potrestá také hráče, který se proviní proti sportovní kázni a zásadám
sportovní etiky, a to přímo na místě v rámci své pravomoci.
Podle povahy a závažnosti provinění může hráči udělit tyto tresty:
* napomenutí
* odebrání náběhu
* navrhnout vrchnímu rozhodčímu
přísnější potrestání
Odstavec 44.7
Rozhodnutí rozhodčího ve věcech skutkové podstaty pravidel billiardu
(technické přestupky pravidel — chyby ve hře aj.) jsou konečná a nelze
proti nim vznášet námitky.
Odstavec 44.8
Půjde-li o pochybnosti týkající se výkladu pravidel billiardu musí být
předneseny stolovému rozhodčímu slušným způsobem ve formě ústní námitky
podle bližšího ustanovení článku 12.
Rozhodčí posoudí oprávněnost námitky podle svého nejlepšího vědomí a
svědomí, popř. námitku konzultuje s vrchním rozhodčím a vydá své
rozhodnutí.
Odstavec 44.9
Ve všech případech, které ustanovení těchto pravidel neřeší a rozhodčí
nemá dostatek zkušeností, aby je sám odpovědně rozhodl, je povinen se
poradit s vrchním rozhodčím.
Článek 45 — Práva a povinnosti zapisovatele
Odstavec 45.1
Je povinen svědomitě vykonávat svoji funkci po celý průběh zápasu.
Odstavec 45.2
Správně a přesně vyhotoví zápis o průběhu hry, a to na předepsaném
formuláři, který vyplňuje podle předtisku a podle hlášení a rozhodnutí
stolového rozhodčího.
Odstavec 45.3
Úzce spolupracuje se stolovým rozhodčím. Hlásí opakovaně po skončení
náběhu nahranou sérii, kterou mu ohlásil stolový rozhodčí. Upozorňuje
rozhodčího na blížící se závěr zápasu ohlášením posledních pěti (v
trojbandu tří) karambolů, nebo posledního náběhu.
Odstavec 45.4
Zaznamenává průběh zápasu také na informační tabuli.
Odstavec 45.5
Dbá na to, aby po skončení zápasu podepsali zápis o průběhu hry oba
soupeřící hráči a stolový rozhodčí. Řádně vyhotovený a podepsaný zápis
odevzdá vrchnímu rozhodčímu soutěže.
Kapitola VII. — Závěrečné ustanovení
Článek 46 — Porušování pravidel billiardu
Odstavec 46.1
Přestupky proti pravidlům hry či sportovní kázni postihují rozhodčí
přímo v místě soutěže podle ustanovení článku 28 (technické přestupky
proti pravidlům hry — chyby ve hře), dále pak podle ustanovení odstavců
25.2, 25.3, 25.4, 30.2 (porušení pravidel hry) a podle ustanovení
článků 10, 11 a odstavců 42.8, 43.2, 44.6 (provinění proti sportovní
kázni).
Odstavec 46.2
Závažnější porušení pravidel se považují za provinění, která se
postihují také administrativně pořádkovou pokutou nebo disciplinárně
podle platného disciplinárního řádu ČMBS.
Článek 47 — Změny, doplňky a platnost pravidel billiardu
Odstavec 47.1
Úprava platných pravidel ze dne 1.6.1991 byla provedena 5.6.2004.
Odstavec 47.2
Znění článků, ve kterých byla provedena drobná úprava či upřesnění
nabývá platnosti toto nové znění.
| Objednávky 239655788 |
E-mail ICQ |
|
| Technik 349239095 |
Telefon: 499 621 335
kulečníky
stolní fotbaly
šipky a terče
šachy
hry - outdoor, indoor
poháry, figury, medaile